Medvídkovitá šelma olingo

Medvídkovitá šelma olingo

Medvídkovité šelmy patří k poměrně oblíbeným zvířatům, která jsou často označována za roztomilá. Olingo je méně známý živočišný druh, ale za naší pozornost každopádně stojí také. Představme si nyní tuto šelmu o něco blíže.

Medvídkovití jsou malé až středně velké šelmy, jejichž zřejmě nejznámějšími zástupci jsou mývalové a nosálové. Ovšem mezi podčeledi medvídkovitých patří i olingové, kteří se dále dělí na rod Potos, kam patří zvířátko zvané kynkažu a na od Bassaricyon, kam patří olingo štíhlý, olingo jižní, olingo východní, olingo severní, olingo západní a olinguito.


Olingo štíhlý

Olingo štíhlý se latinsky nazývá Bassaricyon gabbii a je to poměrně malé zvíře. Délka těla dosahuje mezi 36-42 centimetry, ale ocas může být i delší než tělo, protože dosahuje délky mezi 37-49 centimetry. Hmotnost této malé šelmičky se pohybuje mezi jedním až jedním a půl kilogramem. Zvíře se vyskytuje ve Střední Americe a najdeme ho i až na severu Jižní Ameriky. Jak již název napovídá, jde skutečně o štíhlé zvíře, které téměř vypadá jako taková zvláštní kočka. Domov olinga najdeme ve vlhkém mlžném pralese vysokých nadmořských výšek. Ve větvích se pohybuje velice šikovně, takže na zem sestupuje jenom velice výjimečně. Olingo šplhá za pomoci silně uchopovacích rukou a nohou a dlouhý huňatý ocas používá hlavně k udržování rovnováhy. Ocas není ovíjivý.

Aktivitu projevuje v noci a žije osamoceně. Výjimku tvoří pouze období rozmnožování. V té době na sebe samice a samec velice hlasitě volají. K hlavní potravě olinga se řadí ovoce, ale nepohrdne ani larvami hmyzu a jinými malými živočichy. Zvíře je zbarvené do šedo-hněda až světle hněda. Spánek olinga probíhá v ovinutí kolem větve či ve stromové dutině. Olingo je zvláště citlivý na odlesnění a rušení. Nedokáže žít v zahradách, na mýtinách či plantážích. Okolí člověka se obecně neumí přizpůsobit a v zajetí jen zřídka přežije delší dobu.

Olinguito

Olinguito

I olinguito představuje zajímavou medvídkovitou šelmu. Žije ve vysokohorských mlžných lesích Kolumbie a Ekvádoru. Historie sledování olinguita je přitom nesmírně krátká. Až 15. srpna 2013 bylo oznámeno, že byl objeven nový živočišný druh. Po pětatřiceti letech byl na americkém kontinentu objeven neznámý masožravý savec, přičemž v minulosti sice byly pozorovány exempláře olinguitů a některé byly dokonce chovány v zajetí, nicméně nevědělo se, že se jedná o samostatný taxon.

Olinguito je také plachý noční tvor, který žije hlavně v korunách stromů a živí se ovocem a hmyzem. Jde o nejmenší medvídkovitou šelmu, která váží kolem 900 gramů. Od ostatních příslušníků rodu olingo se olinguito odlišuje huňatou srstí, která ho ochraňuje před noční zimou, jelikož olinguito žije v nadmořských výškách přes 1 500 metrů.

Olingo má nižší riziko ohrožení, ale i přesto to není zvíře, které by se nějak často chovalo v zoologických zahradách a v České republice se momentálně dle dostupných informací žádný olingo nechová.