Nosál může být zajímavý domácí mazlíček
Lidé si sice nejčastěji jako domácí mazlíčky pořizují zvířata již tradiční jako je pes či kočka, ale někteří lidé nemají rádi tradice a rádi jdou ve všem napřed. Tak je tomu i v případě volby domácího mazlíčka a při vybírání netradičního zvířete se porozhlížejí různě. Jednu z možností představujte třeba nosál červený.
Dokáže se naučit i na záchod
Nosál se stal už v mnoha rodinách příjemným domácím mazlíček. Jde o poměrně snadno ochočitelný druh zvířete. Ovšem mnohem více než do bytu se hodí do domu. V bytě je totiž schopný udělat pořádnou spoušť. Toto zvíře je velice zvědavé, což je v bytě problém, protože pokud ho pustíte do vybaveného bytu, pak se můžete právem obávat, že všechno převrátí, roztrhá, rozsype a rozlije. Nosál také nemá rád, když se mu snažíte jeho kořist sebrat. Nosál se dovede naučit chodit na záchod, kterým bývá kočkolit v bedýnce. Nosála můžete klidně vodit na procházky na kšírech a také je toto zvíře velice vhodné k mazlení, jelikož to má v oblibě. Chov nosálů podléhá registraci a povolení k chovu zvířat vyžadujících zvláštní péči stejně jako tomu je v případě ostatních druhů šelem. Nosál musí být čipovaný, abyste ho mohli chovat. Samce i samice můžete chovat po dobu celého roku pohromadě a spíše není vhodné držet zvířata od sebe. V případě nosála je nejlepší mu vyhradit jeden malý pokoj nebo mu udělat speciální voliéru. Nosálové potřebují hodně pohybu, takže čím více prostoru bude mít, tím lépe pro něj. Ve svém obydlí by nosál měl mít větve, pařezy, špalky, provazy, prolézačky, záchod, další hračky, domeček, napáječku a misky na krmení. Určitě je vhodné misky přivázat nebo prostě zajistit tak, aby je mazlíček nemohl neustále převracet a hrát si s nimi. Ovšem pozor na to, aby si nosál později neublížil, kdy třeba silonový provaz rozplete a namotá si ho do drápů.
Původ v Jižní Americe
Když budete nosála chovat venku, měli byste mít zateplenou voliéru, protože nosálům sice mírné mrazy nevadí, ale měli by dostat možnost se podle potřeby schovat. Nosálové jsou všežravci a od toho se odvíjí to, čím je budete muset krmit. Vhodné jsou kočičí nebo psí granule, ovoce, zelenina, maso, ryby, jogurty, těstoviny, vejce, rýže, piškoty, hmyz, myši a do krmení se dají přidávat také vitamíny pro kožešinová zvířata. Krmení by rozhodně mělo být pravidelné. Nosál je medvídkovitá šelma, která má velice dobře vyvinutý nos, s nímž zvládá otáčet až o 45°. Nosem prozkoumává svoje okolí. Domovem nosálů jsou deštné pralesy Jižní Ameriky. Délka těla se pohybuje v rozmezí 35-69 centimetrů a délka ocasu je podobně dlouhá. Nosálové váží mezi třemi až osmi kilogramy. Nosálové jsou neobvykle inteligentní, čehož si všimly i domorodé kmeny, které ho chovaly jako první. Po příjezdu kolonizátorů do Ameriky se nosálové opět těšili pozornosti a Evropané si je oblíbili. V současné době se stále častěji setkáváme s nosály jako s domácími mazlíčky, jelikož je to skutečně hravé a chytré zvíře, které se rádo mazlí. Nedoporučuje se chovat k němu menší zvíře, které by nosál mohl považovat za svou kořist.
