Slavný vojevůdce Albrecht z Valdštejna

Naše země v historii nabídla celou řadu zajímavých osobností. Jednou z velice významných válečných osobností byl i Albrecht z Valdštejna, který byl šlechticem, státníkem i vojevůdcem.

Mládí

Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna se narodil 14. září 1583 v Heřmanicích u Jaroměře na malém panství Viléma z Valdštejna a Markéty rozené Smiřické. Rodiče malému Albrechtovi zemřeli poměrně brzy, takže v roce 1595 odešel na českobratrskou školu do Košumberka a následně navštěvoval evangelické gymnázium ve slezském Goldbergu. V roce 1599 přešel na akademii do Altdorfu, nicméně tu byl kvůli výtržnostem nucen opustit již po půl roce.

Albrecht poté cestoval po Německu, Belgii, Francii a Itálii, aby se v roce 1602 vrátil do Heřmanic. O dva roky později si zvolil vojenskou kariéru a nastoupil jako praporčík do Uher, kde bojoval proti Turkům. V roce 1609 se Albrecht oženil s bohatou vdovou Lukrécií Nekšovou z Landeka. Také si nechal sestavit horoskop od Johannese Keplera, který mu předpověděl velké bohatství i moc.

Získal důvěru císaře

V roce 1615 byl Albrecht z Valdštejna v hodnosti komořího dvořanem arcivévody Ferdinanda Štýrského, který se později stal českým králem a byl i císařem. V roce 1618 vypuklo povstání českých stavů proti Habsburkům a zároveň se jednalo o počátek třicetileté války. Začátek povstání Albrechta zastihnul jako bohatého moravského šlechtice, který pečoval o rozkvět rozsáhlých panství na Valašsku.

Roku 1619 velel Albrecht pěchotnímu vojsku moravských stavů a v okamžiku, kdy Morava ztratila neutralitu a připojila se k povstání, odcizil Albrecht násilím vojenskou pokladnu a přivezl finanční hotovost císaři. Tím pádem byl v Čechách a na Moravě prohlášen za psance a veškerý jeho majetek propadl konfiskaci. Ovšem na druhé straně si Albrecht získal důvěru a respekt císaře. Porážka českého stavovského povstání v bitvě na Bílé hoře pro Valdštejna znamenala úspěch a sám velel oddílům vojska zajištujícím kapitulaci měst na severu Čech. Následně se Albrecht opětovně ujal svých konfiskovaných statků.

Valdštejn vévodou

Valdštejn se stal plukovníkem a staral se o žold i zásobování vlastního vojska, s nímž likvidoval poslední ohniska povstání. Také se dal do finančního podnikání. V roce 1622 skoupil jako konfiskát frýdlantské a liberecké panství, následně získal také panství rodu Smiřických, např. zámek Hrubá Skála. Rok 1623 znamenal další příjemnou novinku pro Albrechta z Valdštejna, když byl povýšen do knížecího stavu. Svatba s Izabelou Kateřinou z Harrachu navíc posílila jeho pozici u dvora. O rok později proběhla v Jičíně přestavba zvolené sídelního města podle projektu italských architektů.

V roce 1625 byl Valdštejn povýšen na vévodu a císař ho jmenoval vrchním velitelem svého vojska vyslaného do říše. Valdštejn dokázal zverbovat armádu obrovského rozsahu a organizačně zajišťoval i její zásobování. Se svou armádou následně slavil úspěchy na severu Evropy. V roce 1627 podnikl slezské tažení a vypudil odtud zbytek Mansfeldovy armády.

Vzestupy a pády slavného vojevůdce

V roce 1628 se Albrecht z Valdštejna stal vévodou meklenburským a současně říšským knížetem. Několik měsíců poté byl jmenován císařským generálem nad baltským a oceánským loďstvem. Ovšem nárůst jeho moci vzbuzoval obří závist a odpor nepřátelských politických kruhů. Těm se podařilo prosadit jeho odvolání z funkce generalissima a rozpuštění jeho armády, k němuž došlo v r. 1630.

Ovšem vítězství švédské a saské armády a obsazení Čech vedly císaře k návratu Valdštejna do čela armády. Ten vytlačil saskou armádu z Čech a vrátil vojenskou iniciativu na stranu katolického vojska. Rok 1633 byl pro Valdštejna špatný, když po několika příliš shovívavých či netečných činech klesla důvěra k jeho osobě. O rok později byl zbaven velení a prohlášen za zrádce.

22. února 1634 Valdštejn vyrazil do Chebu, kam dorazil o dva dny později. Byla pro něj uspořádána hostina, která byla záminkou k likvidaci Valdštejna a jeho přívrženců. Albrecht se na hostinu sice nedostavil, ale přesto byl zavražděn – v domě, kde byl ubytován, byl také zavražděn partyzánou 24. února 1634.