Panská skála a kamenné varhany

Přírodní památky jsou v České republice opravdu pozoruhodné, o čemž se můžete přesvědčit třeba při pohledu na Panskou skálu. Ne pro nic za nic je místo národní přírodní památkou.

Těžba kamene již od 18. století

Panská skála se pne do výšky 597 metrů a jde o vulkanický čedičový útvar. Panská skála je v podstatě pouhým pozůstatkem nevelkého čedičového návrší vyčnívajícího z náhorní plošiny mezi Kamenickým Šenovem a Práchní. Název Panská skála je odvozen z překladu německého výrazu Herrnhausfelsen, což bylo odvozeno zase od staršího lidového označení Gehörnhaus, kdy slovem Gehörn se v oblasti rozuměly strmě vyčnívající skalní útvary.

Skála je tvořena pěti až šestibokými sloupci, jež jsou uspořádány svisle a šikmo. Tyto sloupce jsou dlouhé až patnáct metrů a v průměru mají kolem 20-25 centimetrů. Celý útvar připomíná píšťaly varhan, takže se často označují jako „kamenné varhany“. Pod skálou je k vidění malé jezírko, které vzniklo z vytěžené jámy a je naplňováno dešťovou vodou.

Těžba kamene na Panské skále probíhala již od osmnáctého století, kdy kámen začali těžit místní sedláci. Po kvalitních a pevných kusech čediče totiž byla poměrně slušná poptávka hlavně za hranicemi země. Velkou popularitu měl čedič v Nizozemsku při stavbě hrází, protože čedič vykazuje velikou odolnost proti agresivnímu působení mořské vody.

Natáčela se zde Pyšná princezna

Z vrcholu Panské skály je poměrně pěkný výhled na Kamenický Šenov a za ním táhlý Smrčník, Českou Kamenici se Zámeckým vrchem, České Švýcarsko s dominantou Růžovského vrchu apod. Panská skála má poměrně romantický vzhled, takže se díky tomu stala poměrně vyhledávaným místem pro turisty či filmaře.

Panská skála si zahrála v pohádce Pyšná princezna, protože právě zde se ukrýval král Miroslav s princeznou Krasomilou. Panská skála patří již od roku 1953 k chráněným národním přírodním památkám. Kamenné varhany jsou typickým přírodním fenoménem oblastí se sopečnou minulostí, protože vznikají v důsledku objemových změn při ochlazování a tuhnutí lávy a to vždy takovým způsobem, že čedičové sloupce směřují kolmo k někdejší ploše ochlazování. Podle orientace a vývinu sloupců se dá zrekonstruovat předvulkanický reliéf a usuzovat z toho v jakých podmínkách láva tuhla. Dobře vyvinutá odlučnost se tvoří hlavně při velice pozvolném ochlazování.

Šílený plán nacistů

Lokalita měla původně trochu jiné vzezření. Na začátku totiž byla holá a šlo o třicet metrů vysoké návrší s trojicí křížů na vrcholu. Díky těmto křížům se vrch nazýval Kalvárie či Křížový vrch. Jméno Panská skála tedy místo dostalo až mnohem později. S ohledem na vysoký počet návštěvníků Panské skály je v okolí vybudováno velké placené parkoviště, informační centrum a nechybí ani sociální zázemí. Ovšem vstup na Panskou skálu je zadarmo.

První pokusy o záchranu Panské skály a zastavení těžby čediče se datují již ke konci devatenáctého století. Ve výsledku se podařilo těžbu zastavit alespoň na vrcholu v roce 1904. Pokračovalo se pouze v předpolí, kde vzniklo již zmiňované jezírko. Konečný zákaz se podařilo prosadit po dlouhých jednáních až v roce 1913. V době obou světových válek se na Panské skále kámen opět lámal.

Roku 1939 byl dokonce vymyšlen projekt, podle něhož se měl odtěžit celý prostor mezi skálou a silnicí, přičemž sloupy se měly použít k zabezpečení ponorkové základny na ostrově Helgoland. K provedení projektu však naštěstí nedošlo.

Panská skála u Kamenického Šenova je světoznámou památkou neživé přírody a každý rok jí obdivují tisíce lidí. Pokud jste tedy na místě ještě nebyli, pak určitě stojí za to sem naplánovat výlet, protože místo je to vskutku zajímavé.