Záhadné zmizení eskymácké osady u jezera Anjikuni

Foto: George R. King., wikimedia

Záhadné zmizení eskymácké osady u jezera Anjikuni

Psal se rok 1930 a listopad o sobě dával u jezera Anjikuni na severu Kanady již docela znatelně vědět. Málokdo by očekával, že se v této odlehlé části světa každodenní koloběh života místního nepočetného obyvatelstva vychýlí tak výraznou měrou. A přece! Bez jakékoli stopy zmizla celá eskymácká vesnice. Přesněji řečeno její obyvatelé, vesnice zůstala téměř netknuta, jako by si všichni jen tak někam odskočili. Úřady později oficiálně popřely, že by k něčemu takovému kdy došlo, dokonce zpochybnily i samotnou existenci vesnice, důkazy i novinové zprávy však jasně ukazují, že něco se tehdy určitě stalo, nikdo však neví co.

Podivný nález lovce kožešin

Jezero Anjikuni je vlastně taková delta kanadské řeky Kazan a je plná různých druhů ryb. Není proto divu, že se v její blízkosti usídlila skupina Inuitů. Jejich vesnici měl několikrát navštívit kanadský lovec kožešin Joe Labelle, který tento kmen dobře znal, a tak když se onoho roku jednoho listopadového večera ocitl vyčerpán po celém dni v jeho blízkosti, rozhodl požádat přátelské Eskymáky o nocleh a něco málo k jídlu stejně jako již několikrát předtím.


Kouř z rozdělných ohňů mu napovídal, že přijde akorát k večeři. Čím blíže se k vesnici přibližoval, tím intenzivněji si uvědomoval, že něco není v pořádku. Nikdo nereagoval na pozdrav, místo hlasitého štěkotu tažných psů mu bylo odpovědí hrobové ticho. Po příchodu do vesnice se jeho obavy potvrdily. Nebylo v ní živé duše, přestože všechny příbytky vypadaly, jako by je jejich obyvatelé opustili před nedávnem.

Okoralé či spálené jídlo v hrncích, rozšité oblečení ledabyle pohozené se zapíchnutou jehlou, všude plno zásob jídla a co bylo nejvíce znepokojující, v rohu stanů a chatrčí stály opřené zbraně. I kdyby obyvatelé vesnice museli z jakéhokoliv důvodu narychlo opustit vesnici, nikdy by neodešli bez svých zbraní. Navíc Labelle nikde nenašel sebemenší známku po boji nebo nějakém odporu. A domnívat se, že by celá vesnice včetně dětí jen tak odešla bez jídla a zbraní v těchto nelítostných arktických podmínkách, by bylo velmi pošetilé.

Zmizeli beze stopy                     

Královská kanadská jízdní policie, přivolaná zděšeným lovcem, dorazila za několik hodin po jeho šokujícím nálezu. Bližší ohledání vesnice a jejího okolí do případu příliš světla nevneslo, spíše naopak. Na březích jezera zůstaly nedotčené všechny kajaky a saňoví psi byli nalezení mrtví, vyhladovění, přivázaní ke stromům, zapadaní velkou vrstvou sněhu. Což vůbec nedává smysl, protože Labelle našel ve vesnici doutnající ohniště.

Kdo a proč by udržoval oheň, pokud by obyvatelé vesnice zmizeli už tak dávno, že by od té doby stihli vyhladověním pojít psi? Podivným nálezům však nebyl konec. Hlídka objevila eskymácké pohřebiště s vyprázdněnými hroby. Ačkoli se zde jednotlivé reprodukce příběhu poněkud rozcházejí, co se počtu vyhrabaných hrobů týče, i kdyby šlo i jen o jediný, je nutné si uvědomit, že pro Inutity jsou hroby jejich předků a blízkých nedotknutelné.

Foto:George R. King. , Wikimedia

A za stávající situace, kdy nepobrali při svém zmizení ani zbraně či jídlo, bylo nemyslitelné, že by se zdržovali vybíráním ostatků z hrobů. Skutečnost, že půda byla v té době do velké hloubky na kámen promrzlá, jen dokresluje absurdnost celé situace.

Bezradná policie

Vyšetřování se nemělo o co popřít, snad jediným poznatkem byl odhad přibližné doby opuštění vesnice, která podle nějakých bobulí v hrnci ukazovala na asi dva měsíce zpět. A to bylo vše. Celá událost byla časem zařazena mezi nevyřešené případy. Poté, co se o ni začali někteří zvědavci a řešitelé záhad o několik desetiletí později zajímat, úřady popřely, že by kdy něco takového vyšetřovaly a dokonce zpochybnily existenci samotné vesnice. Zůstaly jen dohady a svědectví Labella a to nejpodstatnější, zprávy z tisku, které nikdo nemůže popřít.

UFO nebo jiná dimenze?

Teorií, co se s obyvateli eskymácké vesnice stalo, je hned několik. Zřejmé je, že zmizeli náhle, aniž by odešli po svých a plánovaně, ale po boji či jiném násilí se nenašla ani stopa. Velmi zajímavé světlo vnáší do případu svědectví pocházející ze dne, kdy Labelle opuštěnou vesnici objevil. Čili nemůže jít o žádnou dodatečnou senzaci, na kterou si náhle někdo vzpomněl, spíše aby se zviditelnil, než že by chtěl vyšetřování skutečně přispět pravdivou informací.

Když se královská jízdní policie při cestě na odlehlé místo nálezu zastavila na krátký odpočinek v chatrči lovce Laurenta a jeho dvou synů, tak aniž by konkrétně zmínili, jakou událost jedou prošetřit, lovec se rozpovídal o tom, že spolu se syny pozoroval v oblasti nad jezerem podivný světelný objekt na obloze.

Mohli se Eskymáci stát obětí únosu UFO? Jakkoli je tato představa šílená, okolnosti jejich zmizení jsou samy o sobě natolik zvláštní, že nezbývá než tuto možnost připustit. Stejně jako teorii o zmizení asi třiceti obyvatel od jezera Anjikuni v nějakém jiném časoprostoru. Nebyli by zdaleka jediní, kteří se doslova vypařili, často před očima svědků. Tato záhada zřejmě zůstane navždy nerozluštěna.