Vietnamský bojovník za svobodu Ho Či Min

Ve Vietnamu je dodnes uznáván jako nejvýznamnější osobnost a jeho portréty se nachází téměř všude. Jeho boj za samostatný vietnamský stát by vydal na samostatnou knihu.

Léta strávená mimo Vietnam

Ho Či Min se narodil 19. května 1890 ve vesnici Hoang Tru v hornaté provincii Nghe An v tehdejší francouzské Indočíně. Samo Ho Či Min nezní jako vietnamské jméno, také to je jméno, které přijal až v pozdějším věku. Jeho rodné jméno bylo Nguyen Sinh Cung. Známý je i pod jmény Nguyen Sinh Con, Ngueyen Tat Thanh či Nguyen Ai Quoc.

Vietnamci sami ho nazývají „strýček Ho“. Tato legendární postava vietnamské historie se sice nedožila sjednoceného Vietnamu, ale přesto se zapsala nesmazatelným písmem do moderních světových dějin.

Jeho otcem byl venkovský učitel a sám Ho Či Min získal vzdělání na Národní koleji v Hue. Poté vyučoval francouzštinu a vietnamštinu, načež v jednadvaceti letech odplul na lodi jako kuchařský pomocník do Evropy.

Mimo Vietnam Ho Či Min strávil podstatnou část svého života. Konkrétně přibližně třicet roků strávil střídavě ve Velké Británii, Francii, Spojených státech, Sovětském svazu, Číně a dalších zemích. Do komunistického a osvobozeneckého hnutí se poprvé významněji aktivně zapojil ve Francii. Důležitým bodem v Ho Či Minově životě byl rok 1924, kdy vystoupil na pátém sjezdu Kominterny v Moskvě v roce 1924. Toto vystoupení znamenalo počátek Ho Či Minovy dráhy jako asijského vůdce internacionálního charakteru. Ho Či Min se do vlasti vrátil až v roce 1941 a okamžitě se stal hlavní postavou Ligy za nezávislost Vietnamu, známé také jako Viet Minh.

 

Ho Či Minova stezka

Jméno Ho Či Min se může překládat jako „Ten, kdo je osvícený“, což se ukázalo jako správné před skončením druhé světové války, když Ho Či Min prozíravě vyhlásil nezávislost Vietnamu ještě před vyloděním spojenců v Indočíně.

Historická chvíle pro Vietnam nastala 2. září 1945, kdy byl Ho Či Min zároveň jmenován historicky prvním prezidentem Vietnamské demokratické republiky. Ho Či Min se ocitnul v čele vlády, která však měla poměrně nejistý osud, jelikož celou Indočínou brzy začala zmítat nová válka. Ho Či Min strávil osm náročných roků v džunglích severního Vietnamu.

Odtud společně se strůjcem definitivního vítězství nad Francouzy, generálem Vo Ngueyenem Giapem, velel bojovníkům Viet Minhu. Ho Či Minovo jméno je také spojeno se sítí stezek, po nichž neohroženě pronikali partyzáni ze severu Vietnamu na jih. Ho Či Minova stezka sloužila k zásobování podzemního hnutí Vietkongu i pravidelných jednotek Vietnamské lidové armády během války ve Vietnamu.

 

Nerespektování jeho přání

Ho Či Min se také projevoval umělecky, když tvořil básně. Kromě všeho dalšího se proslavil i svojí skromností. Měl bydlet v paláci bývalého francouzského guvernéra, nicméně rozhodl se, že bude bydlet v domku jeho zahradníka. Ve Vietnamu zavládl velký smutek 2. září 1969, kdy Ho Či Min podlehl ve svém domě v Hanoji srdečnímu selhání ve věku nedožitých osmdesáti let.

Po smrti si přál být zpopelněn a pohřben do tří dříve rozdělených částí země, nicméně jeho přání nebylo respektováno a jeho nabalzamovaná mrtvola je k vidění v mauzoleu na náměstí Ba Dinh v Hanoji. Sjednoceného Vietnamu se tedy tento zapálený vlastenec a revolucionář nedožil, protože zemřel v průběhu vietnamské války, ve které severovietnamské komunistické oddíly bojovaly proti jihovietnamské armádě a Američanům. Po dobytí Saigonu Severním Vietnamem 30. dubna 1975 bylo na počest Ho Či Mina přejmenováno město Saigon na Ho Či Minovo město.