Stromová šelma panda červená

Pandu velkou zná každý. Je to zvíře, které je jedním ze symbolů Číny a v současnosti patří do čeledi medvědovitých. V českém jazyce to však není jediná panda, kterou známe. Existuje totiž ještě panda červená, někdy nazývaná i panda malá, která však není pandě velké nikterak blízce příbuzná.

Původem z Asie

Panda velká je pro mnoho lidí roztomilým zvířetem a to samé se dá říci i o pandě červené. Jak již bylo výše zmíněno, nejedná se o blízkého příbuzného a podobný je snad pouze způsob jejich života. Zatímco panda velká se řadí k medvědovitým, panda červená patří do monotypické čeledi pandy malé, kde je jediným zástupcem. Pandy červené se přirozeně vyskytují v bambusových porostech horských lesů mírného pásma. Najít jí můžeme v Indii, Nepálu, Bhútánu, Myanmaru (dříve Barma) a její výskyt zasahuje až do jihozápadní Číny. Pandy červené se dělí do několika poddruhů.

Panda červená má charakteristickou rudohnědou až kaštanově zabarvenou srst s bílými skvrnami v obličeji. Hnědé skvrny, které mají pandy pod očima, se nazývají slzy. Typickým znakem pandy červené je její silný, červenavě kroužkovaný ocas, který bývá dlouhý mezi třiceti až padesáti centimetry. Pandy se dorůstají do velikosti padesáti až šedesáti centimetrů. U těchto malých šelem se vyvinula přídatná kost, která se často označuje také jako šestý prst. Toto specifikum vylepšuje její uchopovací schopnosti, pevnější sevření potravy a také manipulaci s ní.

Noční šelma

Tento druh zvířete je aktivním spíše v noci, zatímco během dne nabírá energii. Pokud je panda vyrušena, zvedá se na zadní nohy. Pandy červené žijí většinou samotářským způsobem a párují se pouze v období rozmnožování. Samice bývá v takovém případě březí devadesát až sto padesát dnů. Toto poměrně velké rozpětí je dáno specifikem pandy, kdy samička dovede zabrzdit vývoj oplodněného vejce do doby, než se naskytnou vhodné podmínky pro chov potomků. Samice rodí jedno až čtyři mláďata, která jsou skrytá v hnízdě, jež je umístěno většinou v dutinách stromů nebo ve vidlici větví. Mláďata s matkou setrvávají zhruba jeden rok.

Pandy si značí teritorium trusem, močí a výměšky z análních žlázek. Jako stromová šelma se panda označuje kvůli tomu, že na stromech hledá úkryt před pozemními predátory a vyráží tam také za potravou. Panda výborně šplhá, a proto ji můžete zahlédnout hlavně v korunách stromů. Ze stromů slézá hlavou dolů, což je pro zvíře její velikosti poměrně netradiční. K této variantě lezení pandě pomáhají její zpola zatažitelné drápy. Panda červená se podobně jako panda velká živí bambusovými výhonky. Kromě toho k její potravě patří různé druhy ovoce, zelenina a tráva. Aby mohla být panda označena za šelmu, musí také něco lovit. Její obětí se nejčastěji stává hmyz a menší obratlovci. Jakmile panda objeví ptačí hnízdo, bleskurychle v něm zlikviduje všechno, na co narazí.

Pandy červené se chovají i v České republice, kde je možné pozorovat tato roztomilá zvířata. Konkrétně u nás byli pandy k vidění ve Zlíně, Brně, Praze či Liberci. Velice kulatá hlava pandy připomíná kočku. Tlustá kožešina na nohách poskytuje zvířeti ochranu proti chladu a také ukrývá pachové žlázy. Panda má trávicí systém přizpůsobený k přijímání masité potravy, ale naopak nemá trávení uzpůsobené na celulózu.

V domovském prostředí je panda nejvíce ohrožena ztrátou a fragmentací jejího přirozeného prostředí a lovením kvůli kožešině. Panda červená se označuje jako zranitelný druh, který čelí velkému nebezpečí vyhynutí ve střednědobém období, pakliže se podmínky nezmění.