Stalinovy monstrprocesy

Stalinovy monstrprocesy

Josif Vissarionovič Stalin byl jedním z nejmocnějších mužů dvacátého století, ale zároveň se jednalo o šílence, který nechal zavraždit obrovské množství lidí. Servítky si nebral ani se svými politickými oponenty, s nimiž si účty vyřídil při několika monstrprocesech.

Stalinův stihomam

Stalin žil v neustálé obavě, že se ho někdo snaží připravit o místo nejvlivnějšího muže v Sovětském svazu. I to byl jeden z důvodů, proč se rozhodl svoje politické oponenty zlikvidovat. Teror a politické procesy se nejprve zaměřovaly na potenciální konkurenty z řad Stalinových spolustraníků z komunistické strany a lidí z armády. Poté však následovala fáze, kdy se teror rozšířil i na celou sovětskou společnost a v současné době se odhaduje, že bylo zasaženo na 4-5 milionů lidí. Při monstrprocesech byla obviněna i polovina sovětských generálů, což následně výrazně ovlivnilo postup Rudé armády v rámci druhé světové války.


Stalinovy monstrprocesy se také velice často označují jako moskevské procesy. První moskevský monstrproces byl zahájen v polovině ledna roku 1935. Tento proces je označován jako proces s tzv. Moskevským centrem. Můžeme konstatovat, že se jednalo jen o jakousi předehru k dalším šíleným masakrům v režii Stalina. Hlavními cíli obžaloby v rámci prvního monstrprocesu byli Lev Kameněv a Grigorij Zinověv, kteří byli kromě dalšího obvinění z podílu na plánování vraždy význačného politika Sergeje Mironoviče Kirova. Ten ve třicátých letech patři k nejpopulárnějším sovětským politikům a svého času byl mnohem populárnější než samotný Stalin. To dává z dnešního pohledu určitý důvod, proč by se ho mohl chtít zbavit Stalin, jelikož Kirovův vrah měl podezřelé styky s tajnou službou. Obvinění Kameněva se Zinověvem tedy mohlo být jakýmsi zastíracím manévrem. Kromě plánování vraždy Kirova byli obviněni z přípravy teroristických akcí proti sovětské vládě a z podílu na osnování kontrarevoluční organizace. Všichni obvinění byli shledáni vinnými a ve většině případů byli odsouzeni k mnohaletým vězením. Následoval první velký proces s tzv. Trockisticko-zinověvským centrem v srpnu 1936. Zinověv, Kameněv a další byli nařčeni z protisovětské činnosti, plánování vraždy vedoucích politických představitelů komunistické strany a špionáže. Rozsudek byl nyní mnohem přísnější – všichni obžalovaní dostali trest smrti. Zinověv, Kameněv a další byli popraveni.

Popravě neušli ani velitelé

Druhý monstrproces následoval v lednu 1937 a byl označen jako proces s tzv. Paralelním antisovětským trockistickým centrem. Jako hlavní cíl procesu byl zvolen Karl Radek, což byl v minulosti velice aktivní komunista, který proslul působením v komunistické internacionále. Kromě něho byli obžalování i Georgij Pjatakov, Grigorij Sokolnikov či Andrej Kolegajev. Většina obžalovaných byla odsouzena a zastřelena. Karl Radek byl odsouzen za zradu na deset let prací v gulagu. Zavražděn byl za dva roky po odsouzení při pokusu o útěk.

Třetí monstrproces se odehrál v červnu 1937 a byl hodně utajený. To bylo kvůli tomu, že se jednalo z velké části o proces proti velícím důstojníkům Rudé armády. Největší obětí byl náčelník generální štábu maršál M. N. Tuchačevskij. Kromě něho byl obviněn např. Jona Jakir či Jeronim Uborevič. Ve vykonstruovaném procesu jim byl přisuzován fakt, že v dohodě s fašistickými mocnostmi se chystali svrhnout sovětské zřízení. Obžalovaní byli popraveni 12. června.

Čtvrtý monstrproces se zaměřil na 21 osob. Zaměřen byl proti tzv. Pravicově trockistickému antisovětskému bloku. Proces proběhl v březnu 1938. Mezi obžalovanými se opět objevila významná jména jako Alexej Rykov, Nikolaj Bucharin, Genrich Jagoda či Grigorij Grinko. Obžalování byli z toho, že celou dobu od Říjnové revoluce byli protisovětskými agenty, kteří plánovali vraždu Lenina a Stalina. Odsouzeni byli k trestům smrti.

Stalin se během politických monstrprocesů zbavil nebezpečných oponentů i lidí, kteří byli určitým způsobem populární mezi lidem.