Sifaka žere hlínu

Ostrovní stát Madagaskar je skutečně zajímavou studnicí rozmanitých druhů zvířat. Jedním z těch nejzajímavějších je i sifaka, což je jeden z nejohroženějších druhů lemurů na Madagaskaru, a pokud se podíváme z globálního hlediska, pak zjistíme, že jde o jednoho z nejohroženějších savců na celém světě.

Lemur z Madagaskaru

Sifaka je poměrně zajímavě vypadající druh lemura, který žije pouze na jednom jediném místě – v horských deštných pralesích národního parku Marojejy a v rezervaci Anjanaharibe-Sud v severovýchodní části Madagaskaru. Vzezření sifaky na první pohled zaujme. Její srst je poměrně hustá a nezvykle čistě bílý. Pokud byste se na sifaku chtěli podívat v některé zoologické zahradě, pak máte smůlu. Nenajdete ji totiž vůbec v žádné ZOO po celém světě. Abyste spatřili sifaku naživo, museli byste se vydat na Madagaskar. Zde žije ve zmíněném horském pralesu Marojejy, který je přírodní rezervací již od roku 1952 a národním parkem od konce devadesátých let. Ekoturistika naštěstí příliš nenarušila místní prostředí a zvířata jsou na návštěvníky natolik zvyklá, že se jim nebojí ukazovat. Sifaky žijí ve skupinách, které mají obvykle dva až devět členů. Skupina sifak se následně pohybuje vyloženě jen na svém teritoriu, které má rozlohu přibližně 44 hektarů.

Na jídelníček patří i hlína

Sifaka nežije nijak náročným způsobem a za jeden den v průměru urazí přibližně necelý jeden kilometr. Valnou část dne sifaka tráví jedením. Jídelníček sifaky je opravdu pestrý a skládá se až ze sto padesáti druhů rostlin. Sifaky mají nejradši ovoce, květy a různé druhy listů, nicméně potravu tráví poměrně dlouhou dobu. Ovšem zde je trochu problém, který souvisí s masivním odlesňováním madagaskarské krajiny a ilegální těžbou dřeva. Následně se zmenšují možnosti, co mohou sifaky konzumovat a to samozřejmě není dobré. Vědci se prozatím pokoušejí zjistit, jaké z rostlin a stromů jsou pro přežití sifaky nejpotřebnější, snaží se ochraňovat jejich přirozené prostředí, což není vůbec jednoduché. Tento druh bílého lemura si čas od času zpestří stravu hlínou. Možná si říkáte, proč vlastně mají lemuři zapotřebí konzumovat hlínu? Na tuto otázku existuje celkem snadná odpověď. Sifaka z hlíny zřejmě dostává potřebné živiny a minerály. Další možností je, že jim hlína pomáhá v boji proti parazitům.

Nepřítelem číslo jedna člověk

Existují odhady, podle nichž celková populace sifak momentálně čítá od sta do tisíce jedinců, což je zoufale nízké číslo. Situaci navíc komplikuje skutečnost, že sifaka má v průměru jen jedno mládě za dva roky. Hlavním nepřítelem sifak je, jak tomu už v přírodě bývá, člověk. Ten už má na svědomí vyhynutí celé řady krásných živočišných druhů a zdá se, že sifaka se může stát další na řadě. Naštěstí je v současné době ochrana zvířat na úplně jiné úrovni než před lety. Madagaskar je v současné době považován v rámci ochrany přírody za jednu z priorit.