Sedlecká Kostnice – místo, ze kterého mrazí
Pokud rádi vyrážíte za nevšedními zážitky a taky se rádi tak trochu bojíte, neváhejte navštívit toto tajuplné místo, které byste možná na našem území vůbec nečekali. Jeden anglický návštěvník tohoto místa se vyjádřil velmi výstižně: Češi jsou fakt šílení!“
Kostnice v Sedlci u Kutné Hory je oním, dnes už světoznámým místem, které láká každoročně přibližně 250 tisíc návštěvníků z celého světa. Tento poněkud hororový svatostánek je podzemní kaplí Hřbitovního kostela Všech Svatých, který byl původně součástí cisterciáckého opatství v Sedleci, a jsou zde uloženy ostatky 40 tisíc zemřelých. Na tom by nejspíš nebylo nic až tak zvláštního, kdyby těmito ostatky nebyla celá kostnice doslova vyzdobena. Kam se podíváte, všude jsou jen kosti a lebky. Hřbitovní kaple s kostnicí byly ve středověké Evropě zcela běžnou záležitostí. Sedlecká Kostnice je však výjimečná tím, že se zde díky četným úpravám zachovaly lidské ostatky naskládané do specifických obrazců. Kromě 4 pyramid můžeme sledovat erb rodiny Schwarzenberků, kalichy, monstrance, nápisy, lustr a další předměty vytvořené výlučně z lidských kostí.
Jak to všechno začalo
Podzemní kaple sedleckého kostelíka byla velmi podobná podzemní kapli na jeruzalémském poli Hakeldama, kam byli pohřbíváni zemřelí poutníci. Pověst praví, že jeden ze sedleckých opatů ze své diplomatické cesty do Jeruzaléma, přivezl z hakeldamského pole hrst hlíny a rozprášil ji na klášterním hřbitově. Tehdy se tento hřbitov stal takzvaným Svatým polem, nejstarším ve střední Evropě. To vyvolalo zájem o pohřeb v Sedlci, a tak se sedlecký hřbitov začal rozrůstat.
Kde se zde vzalo tolik kostí?
Po morové ráně roku 1318 zde bylo pochováno na 30 tisíc zesnulých a dalších 10 tisíc mrtvých pojal hřbitov během husitských válek. Tím však historie tohoto hřbitova zdaleka nekončí. Když byl na konci 15. století hřbitov zrušen, byly exhumované kosti uloženy vně i uvnitř podzemní kaple, kde je poloslepý sedlecký mnich v roce 1511 seskládal do velkých pyramid.
Jako první přišel s nápadem výzdoby z kostí architekt Jan Blažej Santini-Aichl, který se v 18. století staral o celkovou obnovu kláštera. Když pak byly zrušeny kláštery a hřbitovní kostelík se dostal do držení rodu Schwarzenberků z Orlíka, provedl jejich stavební mistr František Rint z České Skalice v roce 1870 mimořádně nápaditou výzdobu podzemní kaple pomocí kostí a lebek ze zmíněných pyramid. Kosti, které k výzdobě použil, nejdříve vydezinfikoval a vybělil chlorovým vápnem. Výzdobu doplnil Schwarzenberským erbem a zakomponoval do ní i své jméno. Proto bývá považován za původního autora tohoto výjimečného uspořádání lidských ostatků.
Pokud vás návštěva tohoto děsivého místa láká, vězte, že Kostnice je kromě Štědrého dne otevřena denně. Jedinečným zážitkem je také téměř 2,5hodinový „Večer v sedleckém opatství“, kde vás mimo jiné čeká prohlídka Kostnice osvícené svíčkami za zvuku gregoriánského chorálu a za doprovodu průvodců oděných do rouch cisterciáckých mnichů. Bezesporu se jedná o unikátní zážitek s jedinečnou atmosférou.