Sahara neznámá – prehistorické nástěnné malby v Tassili

Jak se to zpívá v jedné prvorepublikové písni? „...tak jako karavany pouští jdou, jdou za tichou
oázou.....“

Sahara – pro nás Středoevropany je jen pusté nekonečné moře písku přelévající se v dunách a sem
tam nějaká ta oáza s jakýms takýms životem. Zde odborníci určitě namítnout, že Sahara přeci není
jen písek, ale ve skutečnosti je to poušť kamenitá. A že v centrální části Sahary najdeme několik
pohoří sopečného původu, Ahaggar, Tassili a Tibesti, jejichž vrcholy se tyčí do výšek až tří tisíc
metrů.

Tassili n´Ajjer

A koho by napadlo, že Sahara v sobě skrývá pravý poklad s nevyčíslitelnou historickou hodnotou, a
to nástěnné prehistorické malby. Ano, právě tam v té pustině v tassilském skalním labyritnu v
Národním parku Tassili n´Ajjer v jihovýchodní části Alžírska se nachází na 20 tisíc maleb
vytvořených lidmi, kteří zde žili v dávných dobách neolitu, tedy v mladší době kamenné.
Tassili je pískovcová náhorní plošina se skalními masivy silně rozhlodanými erozí a s úzkými
chodbami a vysokými skalními stěnami, pokrytými malovanými barevnými freskami převážně lidí
a zvířat, které v roce 1958 při jejich výstavě v Paříži vzbudily světovou senzaci.

Ale vraťtme se zpátky do třicátých let 20. století, kdy tassilské nástěnné fresky objevil francouzský
důstojník meharistů (tzn. pozemní vojsko na velbloudech) poručík Brenans. Jenže přišla druhá
světová válka, která dobu jejich výzkumu odborníky posunula až do roku 1956. V tomto roce do
skalního labyrintu v pohoří Tassili přijíždí, jak jinak než na velbloudech, výprava vedená
Francouzem jménem Henri Lhote (1903-1991). Tento etnograf procestoval Saharu křížem krážem a
patřil mezi největší odborníky na ni i na život tamního obyvatelstva. Zároveň se společně se členy
výpravy zasadil o ruční pořízení věrných kopiií nástěnných maleb

Henri Lhote

Co jsou tassilské fresky? Vedle opravdu malých postav lidí nebo zvířat, vysokých jen pár
centrimetrů, je možné najít například i obrazy s rozměry 305 x 105 cm. Z barev převládá červený
okr. Obrazy jsou namalovány v několika vrstvách tak, jak byly skalní příbytky postupně osidlovány
lidmi, přičemž starší vrstvy je možné datovat do 10.-5. tisíciletí před naším letopočtem a ty
nejmladší vrstvy asi do 2. tisíciletí před n.l.

V čem tkví význam tassilských maleb? Zobrazují přibližně celých osm tisíc ze života největší
pouště na světě – Sahary. Malby v Tassili jsou takovým starodávným archivem, který nám říká
mnohé o osídlení Sahary a o jejím obyvatelstvu. Zároveň lze na obrazech sledovat, jak se vyvíjelo
saharské podnebí a v té souvislosti i měnila zvířena. Že Sahara nebyla vždy tou suchou pouští, jak ji
známe nyní, ale že zažila i vlhčí období rozkvětu.