Pol Potova hrůzovláda stála život čtvrtinu populace Kambodži
V lidských dějinách se prosadilo poměrně velké množství šílenců, kteří vraždili lidi ve velkém. Miliony lidí mají na svědomí Adolf Hitler, Josif Vissarionovič Stalin či Mao Ce-tung. Jedním z těchto nebezpečných šílenců byl i Pol Pot, který za pouhé čtyři roky vlády v Kambodži stihnul nadělat v zemi takovou paseku, na jakou jiní potřebovali mnohem větší časové období.
Rudí Khmerové
Pol Pot se narodil 19. května 1925 jako Saloth Sar. Pol Pot byl nejprve vlastencem, který hledal možnosti, jak Kambodžu zbavit francouzských kolonialistů, načež se dal ke komunistům. Stal se členem Marxistického kroužku v Paříži, kde studoval. Do vlasti se vrátil v roce 1953 a velmi brzy po návratu odešel do východního pohraničí ke komunistickým povstalcům Viet Minhu.
V roce 1954 se vydal do Phnompenhu, kde pracoval v Lidové revoluční straně Kambodže. Ovšem na život si vydělával peníze jako učitel dějepisu a francouzské literatury na soukromé škole. V rámci Lidové revoluční strany Kambodži zastával pozici tvrdého jádra, jež se pokoušelo vytvořit opravdovou komunistickou stranu, což se podařilo v roce 1960.
Založena byla Komunistická strana Kampučie a pro kambodžské komunisty se vžilo pojmenování Rudí Khmerové. Název strany byl však v zásadě tajný a neznali ho často ani řadoví členové. O straně se mluvilo jako o „Organizaci“. Roku 1962 se Pol Pot stal vůdcem strany. Následující rok odešel Pol Pot i s ostatními členy vedení strany Phnompenh a všichni svorně zamířili do džungle na východě země.
Na přelomu let 1964 a 1965 se Pol Pot dostal do Vietnamu a Číny. Zatímco Vietnamci ho svým postojem zklamali, protože chtěli, aby skončil s násilným odbojem proti jejich spojenci princi Norodomu Sihanukovi, Číňané Pol Pota přijali vřele, takže se Rudí Khmerové přimkli více k této zemi.
Neuvěřitelná krutost
V roce 1968 zahájili Rudí Khmerové povstání, k němuž se v roce 1970 přidla i princ Norodom Sihanuk, jelikož byl svržený Lon Nolem. Pět roků trvala následná občanská válka, během níž se Rudým Khmerům podařilo Lon Nola porazit. 17. dubna 1975 byl obsazen Phnompenh a jen málokdo si dovedl představit, jaká hrůza bude následovat.
Okamžitě po svém vítězství začali Rudí Khmerové uvádět v praxi svoji nacionalisticky-marxistickou ideologii. Země byla přejmenována na Demokratickou Kampučii. O jejich ideologii se nedá hovořit jako o marxistické, protože Pol Pot a jeho společníci byli s tímto učením obeznámeni jen hrubě a vybírali z něj jen to, co se jim hodilo, zatímco nepohodlné věci ignorovali.
Bylo rozhodnuto o likvidaci měst, která byla považována za nenapravitelná semeniště kapitalismu, a všechno obyvatelstvo mělo být přesunuto na venkov. Všechna města byla vysídlena a obyvatelé často nahnáni na venkov či v podstatě do džungle, kde se měli převychovat prací.
Pol Pot se i s vedením země usadil ve vylidněném Phnompenhu. V zemi byly zrušeny peníze a zakázán obchod. Život a oblečení každého Kambodžana bylo unifikováno a každý mohl mít jen několik základních věcí. Lidé se celé dny dřeli na polích a měli zakázán sběr plodů spadlých ze stromů či rybolov, protože to vedení země zakázalo jako kontrarevoluční čin.
Manželští partneři byli přidělováni a mohli se stýkat jen za účelem plození dětí. Děti byly následně rodičům odebírány a vychovávány stranou. Všude probíhaly krvavé čistky a jejich symbolem se stalo vězení s mučírnou Tuol Sleng v Phnompenhu, kde je dnes muzeum genocidy.
Metody poprav byly leckdy nesmírně barbarské a výjimku netvořilo ušlapání slony či ubití motykami. Od roku 1975 docházelo k pohraničním půtkám mezi Kambodžou a Vietnamem, které vyvrcholily v roce 1978 vyvražděním jedné pohraniční vietnamské obce, načež se Vietnam rozhodl do Kambodži vpadnout a svrhnout režim Rudých Khmerů, což se podařilo v roce 1979. Bilance Pol Potových obětí kolísá mezi 250 000 - 3 000 000, protože neexistují přesné záznamy. Kambodža měla původně kolem sedmi milionů obyvatel.