Náruživá Kateřina Veliká
Kateřina Veliká není známá pouze jako nesmírně schopná vladařka, ale proslula také jako žena, která byla na svojí dobu poměrně sexuálně náruživá a měla velké množství různých milenců.
Nepříliš dobrá panovnice
Kateřina II. Veliká patřila do carské dynastie Romanovců, která patřila k nejvýznamnějším v ruských dějinách. Řada panovníků z tohoto rodu však proslula i svými činy mimo vládnutí. Kateřina II. byla významnou panovnicí, nicméně také se proslavila svými milostnými pletkami.
Když se hovoří o Kateřině Veliké, většinou je to kvůli její schopnosti být velkou reformátorkou, nicméně Kateřina si za svého života sice dopisovala s řadou výrazných osobností, jako byli francouzští osvícenci Denis Diderot či Voltaire, avšak do Ruska je nikdy na návštěvu nepozvala. Ostatně ani by to pro ni nebylo příliš moudré, protože většina jejích plánovaných reforem zůstala spíše jen na papíře, než že by je reálně uplatňovala. Lidé v době její vlády trpěli bídou a naprosto drtivá většina obyvatelstva neuměla číst ani psát. Však mezi negramotnou část se často řadila i většina šlechticů.
Petr III. Fjodorovič a Kateřina Veliká
Nejzásadnější snahou Kateřiny Veliké bylo rozšiřování státní hranice ruského impéria. V okamžiku, kdy panovnice zemřela, zanechala po sobě svému synovi přibližně dvě stě milionů rublů dluhů.
Kateřina Veliká měla za manžela cara Petra III. Fjodoroviče, jenže jejich svazek nebyl vůbec šťastný. Petr ve velké míře holdoval alkoholu a po prodělaných neštovicích měl na tvářích nepěkně vypadající jizvy. Car Petr také trpěl zúženou předkožkou, což mu značně komplikovalo, ba přímo znemožňovalo pohlavní styk. Později se odhodlal k úspěšné operaci. Nicméně ani přesto nebyl pohlavní život manželů pestrý, a proto Kateřina hledala útěchu v náruči jiných. Car dokonce pochyboval, že syn Pavel a dcera Anna jsou jeho.
Kateřina byla ambiciózní a toužila po moci. V cestě jí však stál manžel, který byl ale během státního převratu uvězněn v pevnosti Ropša, kde byl později zardoušen. Existuje i podezření, že se vše událo na popud samotné Kateřiny Veliké. Ta tedy převzala vládu nad ruským impériem.
Náruživá milenka
Kateřina tedy nebyla ideální panovnicí, ale o to více se zaplétala do milostných dobrodružství. Jako carevna samozřejmě neměla o ctitele nouzi, což se ani nijak extrémně nepokoušela zakrývat. Jejím oficiálním milencům byla udělována funkce generálního adjutanta, který měl plat deset tisíc rublů. Ve valné většině případů se jednalo o mladé důstojníky.
Z dokumentů se dá vyčíst, že se celkově jednalo o jedenadvacet mužů. Ovšem drtivá většina milenců se v přízni Kateřiny Veliké příliš dlouhou dobu neohřála. Existovaly jen dvě vzácné výjimky. Jednou z nich byl Grigorij Orlov, kterého Kateřina zahrnovala přepychovými dary, a dokonce pro Orlova nechala postavit vlastní zámek. Ovšem ke svatbě s ním nesvolila.
Druhým carevniným favoritem byl nepříliš fyzicky krásný Grigorij Potěmkin. Ten zůstal v širším povědomí dodnes, kdy je známo přísloví o Potěmkinových vesnicích. Potěmkin měl křivé nohy, jedno oko neměl, protože o něho přišel ve rvačce a na druhé oko šilhal. Ovšem na druhou stranu je nutno Potěmkinovi přiznat, že byl nesmírně schopný, chytrý a hýřil zajímavými myšlenkami. Existují dohady, podle nichž se carevna s Potěmkinem měli tajně vzít. Jenže důkaz o svatbě žádný není, takže jsou to skutečně jen dohady. S Potěmkinem však carevna taktéž nezůstala až do smrti.
Po rozchodu s Potěmkinem nadále udržovala pracovní poměr a Potěmkin dokonce carevně vybíral mladé muže z řad svých podřízených, aby se s nimi mohla pobavit.