Masožravé rostliny jsou smrtonosné pasti

Masožravé rostliny jsou smrtonosné pasti

O masožravých rostlinách je toho známo hodně a některé jsou i celkem populární. Masožravá rostlina byla i titulní hrdinkou české komedie Adéla ještě nevečeřela. Jak ale ve skutečnosti ty rostliny fungují? Jsou to skutečné smrtonosné pasti!

Nebezpečná rosnatka kapská

Masožravé rostliny mají různorodé způsoby, jakými nalákat svoji kořist do osidel smrti. Mohou je přivábit na atraktivní vzhled či na nasládlou tekutinu. Pokud se ale jejich kořist nechá nalákat, spláče nad výdělkem, protože ve většině případů nemá šanci ze spárů masožravé rostliny uniknout. Jednou z masožravých rostlin je rosnatka kapská. Tato rostlina má svůj původ v Jihoafrické republice a vábí mravence či mouchy na kapky sladce vonící tekutiny. Jakmile se plánovaná oběť dostane až k chapadlům rosnatky kapské, většinou už nedostane sebemenší šanci se z jejích spárů vymanit. Chapadla rosnatky lemují její listy a jsou nesmírně lepkavá. Masožravá rostlina následně chycený hmyz postupně přesune ke žlázám uvolňujícím trávicí enzymy.

Mucholapka je masožravá rostlina

Další ze smrtonosných masožravých rostlin se nazývá mucholapka podivná a má úplně jinou taktiku než rosnatka kapská. Mucholapka má list rozdělený na dvě části do jakési tlamy, která je lemovaná tuhými hroty. Vevnitř se nachází tři sotva viditelná vlákna, která jsou poměrně citlivá na dotyk. Jakmile se těchto téměř neviditelných vláken dotkne nic netušící kořist v rychlém sledu, past zaklapne a poté následuje proces trávení, který není vůbec rychlý. Trávení kořisti totiž může trvat i čtrnáct dní. Až mucholapka kořist stráví, opět se její tlama otevře a hledá si kořist novou, aby nasytila svůj hlad. Existuje opravdu celá řada různých druhů masožravých rostlin a dalším botanickým rodem je špirlice. Všichni zástupci tohoto rodu se řadí mezi masožravé rostliny. Tento druh má listy přetvořeny ve specifický lapací orgán – láčky, s jejichž asistencí chytá drobný hmyz. Láčky u špirlic tvoří celou plochu listu, čímž se liší od láčkovky, která se řadí mezi jedny z nejznámějších masožravých rostlin. U láčkovek je láček na koncích listů rostlin a v zásadě jde o přeměněné listy.

Žijí i v České republice

Masožravé rostliny získávají živiny tím, že chytají drobné živočichy, prvoky a hlavně hmyz. Obvykle tyto rostliny najdeme na místech, kde je půda velice chudá na jakékoliv živiny. Vyskytují se tedy v bažinatých půdách či v chudých písčitých a kamenitých oblastech. Rostlina se za masožravou označuje tehdy, pokud dovede svou potencionální kořist nalákat, chytit a vytěžit z ní potřebné látky. Poprvé byly masožravé rostliny knižně zpracovány v roce 1875 slavným vědcem Charlesem Darwinem. Masožravé rostliny přežívají v různých klimatech a i v České republice se dá narazit na celou řadu druhů. U nás se s masožravými rostlinami nejčastěji setkáme na Třeboňsku a Dokesku. Ve světě najdeme množství různých druhů masožravých rostlin, např. Catopsis, tučnice, bublinatka, genliseje, byblidy, chejlavy, rosnolist či heliamfora.