Druhá světová válka je jedno z nejtemnějších období našich dějin. Děly se během dní různé věci a některé příběhy jsou dodnes zaryty v lidech. Jedním z příběhů, na které by se určitě nemělo zapomínat, je ten o Emanuelu Moravcovi. Kdysi to byl legionář, ale během druhé světové války naprosto otočil a stal se z něho kolaborant.
Během 1. světové války v legiích
Emanuel Moravec se narodil 17. dubna 1893 v Praze. Již v roce 1911 dal najevo svůj odpor k vládnoucím Habsburkům, když demonstrativně vystoupil z římskokatolické církve. Hned v den vypuknutí první světové války 28. 7. 1914 byl Moravec odveden do rakousko-uherské armády. Odešel do školy jednoročních dobrovolníků do Salcburku a následně se zúčastnil bojů na srbské frontě a v Haliči. Ovšem již v roce 1915 padnul Moravec do ruského zajetí. Dobrovolně se přihlásil k 1. srbské dobrovolnické divizi, kde působil jako velitel kulometné čety. V roce 1916 byl Moravec raněn v bitvě u Amzači a následně byl na vlastní žádost v březnu 1917 na vlastní žádost přiřazen do československých legií, kde nastoupil k 6. československému pluku. Během první světové války se ještě stačil zúčastnit bitvy u Zborova. V lednu 1920 se oženil se sedmnáctiletou Ruskou Helenou Grigorijevnou Bekovou, s níž očekával narození potomka. Po návratu do nově vzniklé vlasti zůstal Moravec profesionálním vojákem. Postupem času si získával stále lepší pozici a publikoval vojenské teorie.
Edvard Beneš
Znechucení Mnichovskou dohodou
Ve třicátých letech Moravec otevřeně podporoval demokraty a na pohřbu prezidenta Masaryka dokonce vedl vojenský průvod a stál u jeho rakve čestnou stráž. Během Mnichovské krize roku 1938 patřil Moravec k nejhlasitějším odpůrcům kapitulace a přistoupení na mnichovský diktát. Na svých přednáškách dokonce vyzýval k ozbrojenému odporu vůči Německu. Moravec po podpisu Mnichovské dohody nenáviděl Edvarda Beneše. Vzhledem ke svému otevřeně nepřátelskému vztahu k prezidentovi a vládě byl donucen odejít do výslužby. Po zřízení Protektorátu Čechy a Morava Moravec uvažoval o emigraci, jelikož se obával, že bude zatčen a zlikvidován za svoje články proti nacistům.
Zrada národa
Nacisté ovšem po svém příchodu Moravcovi nabídli spolupráci a pozvali ho na okružní cestu Německem, kde měl zjistit, jak moc udělali pro svůj lid. Moravec se vrátil nadšený a stal se z něho odhodlaný propagátor nacismu. Spolupracoval s SD, nacistickou rozvědkou a po příchodu Reinharda Heydricha v roce 1941 Moravec přísahal věrnost německé říši. Moravcův syn Igor vstoupil do SS a mladší syn do hitlerjugend. Od roku 1941 se Moravec stal předsedou kolaborantské organizace Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě. Moravec se dále stal ministrem školství a lidové osvěty. Po atentátu na Heydricha ještě zesílila Moravcova pozice a Moravec inicioval vyhlášku, kterou protektorátní vláda vypsala odměnu 10 milionů korun pro informátora, jenž dá informaci vedoucí k dopadení pachatelů atentátu. Na samotného Moravce měl být spáchán atentát, leč skupina TIN svůj cíl nemohla naplnit. Po vypuknutí Pražského povstání se Emanuel Moravec zastřelil. Do dnešních dnů jde o symbol zrady národa a kolaborantství s nacistickým režimem.