Kdo byli bezhlaví Římané z hrobu v Yorku?
Když se na pohřebišti Driffield Terrace v anglickém Yorku našly další hroby s uloženými ostatky, nebylo na tom nic až tak zvláštního. York vystavěný na základech římského centra Eboracum byl odjakživa doslova pokladnicí archeologických nálezů z dob, kdy oblast dnešní Velké Británie patřila k Římské říši. Jenže tyto kostry měly uťaté hlavy…
Podivný nález
Řísmká říše se v době svého rozkvětu rozpínala všemi směry a nejinak tomu bylo směrem na sever. Když v oblasti Británie narazila na barbarské kmeny, vybudovala proti nim známý Hadriánův val a v jeho blízkosti centrum Eboracum, kde se usídlily římské legie, aby hlídaly hranice s barbarským světem. Zmíněné pohřebiště a vůbec celé město a jeho okolí je rájem archeologů, nález bezhlavých koster však právem vzbudil nebývalý rozruch.
Přes třicet dekapitovaných ostatků mělo uťaté hlavy uložené buď v oblasti hrudníku nebo u kolen či nohou, dvě kostry měly dokonce podle následných testů hlavy vyměněny. Velmi zajímavá byla také skutečnost, že jeden z nebožtíků měl kolem kotníků okovy, což je naprosto ojedinělý jev neobjevený nikde jinde na území Římské říše. Vyvstává jednoznačná otázka - kdo byli tito muži a proč jim byly useknuty hlavy?
Foto: Bullenwächter [CC BY-SA 3.0], Wikimedia
Proč a jak zemřeli
Moderní archeologie přináší velmi široké a přesné postupy k odhalování podobných záhad. Již při prvotním ohledání ostatků vědci zjistili, že se ve všech případech jedná o muže mezi 20 – 40 lety, kteří byli nejspíše popraveni stětím hlavy ostrým mečem či sekerou, často však podle záseků v krčních obratlích až na několikátý pokus. Kosti vykazovaly i jiná zranění staršího data, v době smrti ale vznikla zranění jen zezadu na krku, na nohou v oblasti lýtek a zezadu na hlavě.
Zdá se tedy, že muži byli nejdřív sraženi k zemi úderem přes nohy či do hlavy a poté jim byly useknuty hlavy. Svědčí o tom i absence obranných zranění třeba na rukou, která by prokazatelně vznikla v době smrti. Máme tedy alespoň přibližnou představu o způsobu, jakým muži zemřeli, a jistě to byla smrt násilná. Zbývá úkol nejtěžší – odhalit jejich identitu a důvod smrti.
Foto:Mike Peel (www.mikepeel.net). [CC BY-SA 4.0], Wikimedia
Nemocný císař a jeho legie
Během dlouhodobého zkoumání koster vědci došli ke dvěma variantám, ani jedna však není stoprocentně přesvědčivá. Podle keramiky, která se našla v hrobech, se podařilo poměrně přesně datovat smrt dekapitovaných. Jednalo se zcela jistě o počátek třetího století našeho letopočtu, kdy York obýval římský císař Septimius Severus, který velmi krvavě bojoval s barbarskou Kaledonií na severu.
Zkoumání obsahu stroncia, kyslíku a olova v zubní sklovině přineslo velmi podrobný obrázek o tom, odkud mrtví pocházeli. Tyto prvky se do zubní skloviny ukládají během dětství a o zbytek života tam zůstávají zakonzervovány. Lze podle nich celkem přesně určit, v jakém podnebném pásu dotyčný vyrůstal, jestli v teplém nebo studeném, jak daleko od rovníku či v jaké nadmořské výšce. Podle těchto měřítek byli muži jak ze severní a severozápadní Evropy, tak ze Středomoří a nejspíš i z Afriky. Mohlo tedy jít o vojáky římské legie? Rozhodně to nelze vyloučit, ale proč byli popraveni? Hovoří se o tom, že pokud římští vojáci projevili v boji zbabělost, čekala je velmi potupná smrt. V zákeřném terénu plném močálů a neproniknutelných lesů dnešního Skotska byly boje velmi krvavé a těžké, možná se vojáci zalekli a byli potrestáni tímto způsobem. Hanebnou popravou před zraky ostatních. Proč by ale byli zbabělí vojáci pohřebeni na tak prestižním místě?
Foto: Glen Bowman from Newcastle, England (08:06:2008 15:26:18) [CC BY 2.0], Wikimedia
Bratrovražda
Panovník trpící dnou, Septimius Severus, měl dva syny – Caracallu a Getu. První jmenovaný se nemohl dočkat, až po svém nemocném otci převezme vládu a neváhal jít za svým cílem přes mrtvoly, a to doslova. Když se po otcově smrti stali oba synové spoluvládci, zabil svého bratra Getu a spolu s ním všechny, kteří mu stáli v cestě na trůn, nebo se mu nějak znelíbili. Byli snad oni těmi privilegovanými, přesto potupně zavražděnými mrtvými? V každém případě je nepopiratelné a mnoha důkazy prokázané, že Caracalla nechal odevšad svého bratra vymazat, jako by ani neexistoval. Z nápisů, reliéfů i soch.
Gladiátoři?
Nová zkoumání však přináší nové vysvětlení o původu bezhlavých koster. Podle nich se jedná o gladiátory. Důkazem mají být kousnutí od masožravých šelem a velmi znatelná asymetrie rukou. Ony údery do lebky by pak mohly být gladiátorské coup de grâce, neboli rány z milosti popsané na gladiátorském pohřebišti v Efesu v Turecku. Nová vědecká zkoumání možná přinesou potvrzení jedné z teorií, nebo taky objeví úplně novou. Jen bezhlavé kostry z časů dávno minulých vědí, kdo a proč je zabil. Ty si však své tajemství navždy nechají pro sebe.