Jack Churchill – voják, který porážel Němce pomocí meče, luku a hry na dudy

Druhá světová válka nabídla spoustu neuvěřitelných příběhů, které by mohly být motivací pro hollywoodské filmy. A jedním z takových je i příběh Jacka Churchilla, britského podplukovníka, který si díky svému způsobu boje vysloužil přezdívku „Mad Jack“.

Jack Churchill měl již během svého dospívání dva koníčky – lukostřelbu a hraní na dudy. A svých zájmů se nevzdal ani v průběhu druhé světové války. Zatímco hraní na dudy, a vlastně ani lukostřelba, nebylo z relaxačních důvodů nic podivného, tak u Jacka Churchilla dostaly tyto dvě činnosti zcela jiný rozsah.

Jako jediný spojenecký voják zabil nepřítele pomocí luku

Když začala druhá světová válka, zanechal Jack své práce editora v novinách a připojil se zpět k Manchesterskému pluku, ve kterém již dříve působil. Společně s ním se účastnil i neúspěšných bojů ve Francii, kde vznikla jedna z mnoha humorných historek, které jej v průběhu vojenské kariéry doprovázely.

A to, když se mezi ustupujícími vojsky hnal na motorce voják, který měl přes záda připevněný toulec šípů a na samotném stroji přivázaný luk. Nebyl to nikdo jiný než Jack Churchill, jenž nejspíš chvíli předtím zastřelil německého poddůstojníka pomocí šípu. A důvod jízdy na motorce? Prý jej nebavilo ustupovat po svých.

Tímto stylem bojoval Jack Churchill po celou dobu války a mimo jiného se o něm vyprávělo, že sám dokázal zajmout několik německých hlídek. Ty se mu prý, po spatření jeho zbraně, vzdávali sami a bez většího odporu.

Výstřední chování i mimo bojiště

Jack Churchill se podle dostupných pramenů nechoval výstředně pouze na bojišti. Je například znám případ, kdy se konala vojenská přehlídka, na které se „Mad Jack“ producíroval s deštníkem. Toto gesto nebylo tolerováno v žádné armádě a samozřejmě ani v té britské. Když k němu přišel velitel a zeptal se jej, co toto výstřední chování má znamenat, tak se mu dostalo jednoduché odpovědi: „Prší, pane.“

Konec druhé světové války a následující období

Konec druhé světové války strávil Jack Churchill v zajetí. Při bitvě na ostrově Brač (Jugoslávie) byl Chuchill zraněn a zajat. Následně byl převezen do tábora Sachsenhausen, kde strávil poslední měsíce války. Samozřejmě, jako správný voják, se pokusil ze zajetí utéct, ovšem neúspěšně. V posledních dnech války byl společně s dalšími zajatci poslán do Tyrolska, ovšem ze strachu ze zabití jednotkami SS kontaktovali vězni vojáky Wehrmachtu.

Ti si byli vědomi neúprosně se blížícího konce války a proto přikázali aby byli zajatci osvobozeni. Jack Churchill se tak mohl vydat zpět ke své jednotce a opět se zapojit do bojů. Nicméně díky brzkému konci války již toho moc nestihl.

U armády zůstal i nadále a účastnil se například mise v Palestině, kde mimo jiné pomáhal evakuovat několik stovek židovských doktorů, studentů a dalších obyvatel, kteří byli ohrožení útoky Arabů. Následně se stal vojenským instruktorem a z armády byl propuštěn až v roce 1959.

A na závěr ještě jedna humorná informace. Jacka Churchilla neomrzelo výstřední chování ani na stará kolena. Když se totiž později vracel každý den domů vlakem, tak pokaždé v určitém místě vyhodil svůj kufr z okna. Tuto činnost později vysvětlil tím, že kufr házel do své zahrady, aby jej posléze nemusel tahat z nádraží až domů.

Crazy Jack se nakonec dožil úctyhodných 89 let a zemřel v roce 1996 ve městě Surrey.

Další výroky „Mad Jacka“ Churchilla

Zatímco z konce druhé světové války byla většina vojáků nadšena, tak Jack Churchill byl spíše opačného názoru. Po kapitulaci Japonska totiž řekl: „Kdyby nebylo těch zatracených amíků, mohli jsme klidně bojovat ještě dalších deset let.“

A svůj styl boje, včetně zbraní jež používal, odůvodnil následovně: „Jestliže nemá důstojník před bitvou meč, tak není správně vybaven.“

Autor: Josef Hladík