Bez určitých spolupracovníků by se Adolf Hitler nikdy nedostal k moci. Jedním z těchto mužů byl i finanční magnát Hjalmar Schacht. Bez jeho pomoci by se Hitler nestal dnes tolik proklínaným „führerem“.
Bez Schachta by možná nebylo Hitlera
Hjalmar Horace Greeley Schacht se narodil 22. ledna 1877 v Tinglevu, což je nyní součást Dánska, nicméně v době jeho narození se jednalo o část německého Šlesvicka-Holštýnska. Jeho druhé a třetí jméno Horace Greeley rodiče zvolili podle amerického nakladatele a politika. Hjalmar Schacht vystudoval vysokou školu v Kielu. Brzy se vypracoval na poměrně úspěšného finančníka, což vyústilo v působení na postu prezidenta Říšské banky. Pokud by se Schacht nedal do služeb Hitlera, pravděpodobně bychom se o Hitlerovi dnes ani nebavili. Schacht totiž dokázal stabilizovat rozklíženou německou ekonomiku, čímž otevřel prostor pro financování rozsáhlých nacistických sociálních a zbrojních projektů. Schacht jednoduše zaznamenal, že Hitler hospodářství nerozumí ani za mák, a nastartoval si na tom svoji kariéru.
Po válce souzen a osvobozen
Od roku 1935 do roku 1937 působil jako ministr hospodářství nacistické vlády a v letech 1937-1943 fungoval jako ministr bez portfeje. Ovšem v roce 1944 nastala změna situace. Hjalmar Schacht byl v červenci zatčen gestapem a až do samotného konce druhé světové války byl zadržován v koncentračních táborech. Existovalo totiž podezření, že Schacht věděl o chystaném atentátu na Adolfa Hitlera, což mu vůdce nezapomněl. Po skončení druhé světové války byl Hjalmar Schacht jedním z obžalovaných v Norimberském procesu a byl obviněn ze zločinů proti míru. Schacht hrál velkou roli při vyzbrojování Třetí říše, což však omlouval tím, že chtěl svojí vlasti zajistit rovnoprávné postavení s dalšími státy Evropy. Rozhodně odmítl, že by měl povědomí o skutečnosti, že Hitler plánoval útočnou válku. V říjnu 1946 byl v procesu osvobozen, jelikož nebyly z právního hlediska nalezeny skutečnosti, za něž by mohl být odsouzen. Morální hledisko bylo opominuto. Po osvobození si Schacht v Německu založil vlastní bankovní dům a též působil v pozici poradce v rozvojových zemích. Zemřel až dlouhá léta po válce – 3. června 1970 v úctyhodném věku 93 let v Mnichově.