Kdysi platilo, že Sověti dokážou vyvinout téměř cokoliv. Dnes to samozřejmě vzhledem ke známým historickým faktům neplatí, nicméně i Čína je známá jako země, kde se občas děje nemožné. To se opět potvrdilo, neboť Číňanům se podařilo vyvinout psa s neobvyklým množstvím svalové hmoty.
Superpes vytvořen z bígla
A ze kterého psího druhu vlastně Číňané vytvořili svalnatého superpsa? Jedná se o bígla, kterému za pomoci nejčerstvějších novinek v oboru genového inženýrství přibylo množství svalové hmoty. Nicméně vzhledem k dalším okolnostem není vůbec jasné, zda se tento pes dostane do Evropské unie, jelikož jeho šlechtění bude v Evropě podléhat relativně přísné regulaci. Na vývoji psa má podíl technologie zvaná CRISPR-Cas9, jež dovoluje vědeckým pracovníkům provádět přesně cílené změny v dědičné informaci jakéhokoliv organismu na Zemi. Čína je v tomto ohledu ambiciózní a novátorská, takže se dostala v zavádění výsledků úprav dědičných informací daleko. Přešla již tedy z teorie do praxe. Doposud se Číňané zabývali úpravami zemědělských plodin či hospodářských zvířat. Velká vlna nevole se strhla poté, co byly provedeny experimenty s úpravou dědičné informace poškozených lidských embryí.
Bígl jménem Hercules
Speciálně vyšlechtěný bígl nese jméno Hercules. Z technologické stránky tým vědců využil možnost cíleně narušit gen pro bílkovinu myostatin, jež se tvoří ve svalech a má na starost hlídat jejich růst. Jakmile svalstvo dosáhne optimální velikosti, dostoupí myostatin na hladinu, kdy už nepovolí další růst svalu. Číňané ovšem v konečném důsledku udělali to, čeho se již dosáhlo přírodní cestou u plemene whippetů, kteří jsou chováni na psí závody. Vyšlechtění bígl Hercules vyniká mohutnými svaly, od čehož si čínští vědci slibují, že pes by měl zvládnout i náročné pracovní úkoly. Takový pes totiž může být k užitku při lovu či ve službě u policie, jelikož vydrží běžet delší dobu bez známek únavy. Potomci vyšlechtěného Hercula budou již geny dědit běžným způsobem, jako se to v přírodě děje.
Problém s Evropskou unií
Evropská unie má však s těmito vyšlechtěnými bígly problém a nedoporučuje jejich dovoz na území EU, aniž by se dopředu získalo oficiální povolení z Bruselu. Evropská komise už dokonce ohlásila, že upravené organismy bude považovat za geneticky modifikované, takže se na ně bude vztahovat patřičná unijní legislativa. Whippeti však povoleni jsou bez potíží, přestože vznikli původně šlechtěním, ale nebylo zasaženo uměle do jejich DNA. Zde se dostává na řadu diskuze, zda je genetické inženýrství etické či nikoliv. Jedná se o skutečně složitou otázku. Ke spontánnímu poškození genu pro myostatin může docházet dokonce i u lidí a jsou popsány konkrétní případy i v dnešním světě.