Loket – jeden z nejstarších českých královských hradů

11. 08. 2017 Výlety Západočeské Lázně Hrady a zámky

Vítejte na hradě Loket. Název hradu a města je patrně odvozen od tvaru zákrutu řeky Ohře nalevo od přírodního amfiteátru, který skutečně připomíná v lokti ohnutou lidskou paži.

Hrad Loket stojí více než 800 let a patří mezi nejstarší kamenné hrady v českých zemích. Předpokládá se, podle archeologických průzkumů, že byl založen ve 2. Polovině 12 století. Starý románský hrad tvořili 2 věže, kostel a budova stojící na místě dnešního Markrabského domu. Vybudovaný hrad sloužil několika účelům. Zejména jako ochrana obchodní stezky vedoucí z Prahy přes Cheb do Plavna a Erfurtu a po opětném připojení k českému státu plnil funkci pohraniční pevnosti. Zároveň se stal novým správním centrem oblasti.

Za nepokojů proti králi Janu Lucemburskému na Lokti několikrát pobývala královna Eliška Přemyslovna s jejich dětmi. Král Jan na hrad tehdy dorazil pod záminkou klidné návštěvy své manželky, ale posléze dal Elišku převézt na hrad českých královen na Mělník. Jejich tříletého syna, pozdějšího císaře a krále Karla IV, držel několik měsíců ve sklepním vězení. Ovšem jako dospělý muž a významný evropský panovník Karel IV na Loket nezanevřel a často zde pobýval.

Husité hrad několikrát dobývali marně

Na místě dnešního hradu se dříve nacházelo staré slovanské hradiště. Hrad byl po svém zbudování oporou samotnému králi Václavovi I. proti vlastnímu synovi Přemyslovi. Jakmile se však Přemysl Otakar II. stal králem, zřídil v okolí Lokte léna, o něž se staral jeho zástupce loketský purkrabí. Léna byla následně propůjčována německým pánům a rytířům za vojenskou pomoc v kraji.

Během husitských válek byl na Lokti purkrabím Půta z Ilburka, který řídil obranu celého kraje proti husitským vojskům. Husité se pokoušeli hrad dobýt v letech 1421, 1427 a 1429, nicméně ani jednou se jim to nepodařilo. V roce 1434 byl hrad zastaven králem Zikmundem Lucemburským spolu s městem Ostrovem, hroznětínským, falknovským a hartenberským panstvím kancléři Kašparu Šlikovi.

Foto:Alena Tučímová [CC BY-SA 4.0], Wikimedia

Šlikové však ve šmalkaldské válce prohráli a jejich panství jim bylo králem zkonfiskováno. Roku 1551 pak Ferdinand I. Habsburský Loket s purkrabstvím propůjčil pánům z Plavna. Pro jejich špatné hospodaření jim však Loket opět odebral o jedenáct let později, načež ho propůjčil loketským měšťanům.

Hrad byl poničen švédskými vojsky

Během vlády Rudolfa II. byl hrad využit jako vězení pro Jiřího Popela z Lobkovic kvůli spiknutí proti císaři. Vězněný Jiří Popel zde nakonec zemřel, přičemž se u jeho smrti uvádí dva roky – 1607 nebo 1613. Během třicetileté války postihly město i hrad různé pohromy.

Foto:Pakos [GFDL or CC BY-SA 4.0-3.0-2.5-2.0-1.0], Wikimedia

Evangeličtí stavové za pomoci mansfeldské posádky pod vedením rytíře Globnara po dlouhém obléhání podlehli valdštejnským vojskům. Evangeličtí emigranti se načas vrátili, nicméně opět museli odejít do exilu. Loket byl roku 1648 dobyt švédskými vojsky, která ho vyplenila. Město i hrad začaly po třicetileté válce upadat a v roce 1714 byl celý loketský kraj připojen k Žatecku a obnoven byl teprve v roce 1751.

Na nádvoří dopadl i obrovský meteorit

Na Lokti je vystaven pozůstatek obrovského meteoritu, který dostal jméno Purkrabí. Dopadnout měl na hradní nádvoří v roce 1422 a od původní podoby se již poměrně hodně zmenšil, protože původně měl vážit více než 100 kilogramů a velikostně byl podobný jako koňská hlava. O legendární loketský meteorit se zajímal i významný německý básník Johann Wolfgang Goethe. Další zajímavostí je, že na Lokti řádí skřítek Štrakakal, který je postrachem neučesaných dětí. Ty následně nahání s kartáčem a plácá je po zádech knihou.

Foto:Pavel Kinšt [CC BY-SA 3.0], Wikimedia

Kamenný hrad Loket se tyčí na žulovém masívu, který obtéká řeka Ohře. Hrad byl krátce po roce 1989 otevřen pro veřejnost, přičemž prohlídková trasa vede přes expozice porcelánu, sbírky bývalého městského muzea, muzeum zbraní až po prostory bývalé věznice, kde je v současné době působivá a autentická výstava útrpného práva. V markrabství hradu jsou umístěny exponáty z navrácených loketských sbírek. Podívat se můžete na nábytek z předešlých tří století, starou loketskou lékárnu či dřevěné sochy a plastky.

Na hradě se mohou konat také svatební obřady nebo oslavy. Prohlídka hradu není jedinou aktivitou, kterou můžete dělat. Prohlídka se totiž dá spojit s vynikajícím obědem a výletem po okolí, které také stojí za návštěvu. V prázdninových měsících se navíc na hradě často konají různé zajímavé akce. V prodejně hradních suvenýrů si lze zakoupit nejenom památku na návštěvu hradu, ale také si můžete prohlédnout fresky ve stylu rokoko. Ty sem byly přeneseny i se zdivem ze zaniklého venkovského šlechtického sídla v Kostelní Bříze.