Hrad a zámek v Bečově nad Teplou

Město Bečov nad Teplou se nachází v Karlovarském kraji a jeho historické jádro je městskou památkovou zónou. V Bečově se nachází zámek a hrad, přičemž v zámku je umístěn slavný relikviář svatého Maura, což je podle některých lidí druhů nejcennější movitá památka v celé České republice.

Hrad Bečov nad Teplou

Bečovský hrad se vypíná nad hlubokým údolím a je obklopený vysokými lesnatými kopci, jež patří k Slavkovskému lesu a Tepelské vrchovině. Ze dvou stran hrad obtéká řeka Teplá a na třetí straně najdeme Dolský potok, který se dříve označoval jako Hluboký potok. Hrad Bečov nad Teplou je společně s přilehlým zámkem chráněn jako kulturní památka České republiky. Od roku 1995 je hrad také národní kulturní památkou ČR.

Hrad vznikl počátkem čtrnáctého století, kdy hlavím účelem byla ochrana důležité křižovatky zemských cest. Hrad se stal střediskem panství a už v roce 1314 je znám jakožto sídlo Boreše z Oseka a Rýzmburka. Bečovské panství bylo prodáno v roce 1407 Oldřichu Zajícovi z Házmburka, ale ten ho o čtyři roky později prodal míšeňskému purkrabímu Jindřichovi Staršímu z Plavna.

Foto:Ondřej Žváček [GFDL, CC-BY-SA-3.0 or CC BY 2.5], Wikimedia

Ten patřil k nepřátelům samotného krále Václava IV. a později i husitů. Jindřich později hrad zastavil Erkingerovi ze Seinsheimu, který hrad dostal jako opěrný bod proti husitům, takže zde umístil velkou posádku. Bečov však v roce 1430 vyplenil husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic, nicméně vlastní posádkou ho neobsadil.

Hrad se později dostal do rukou Pluhů z Rabštejna, který ho vlastnili mezi lety 1495-1547. Pluhům byl však majetek zkonfiskován po porážce německých evangelíků v bitvě u Mühlberka a králové českých zemí hrad zastavovali různým šlechticům. Konec rozkvětu pro bečovské panství znamenala třicetiletá válka.

Na Bečově se dlouho držela stavovská posádka a panství bylo stavovským měšťanům za jejich účast na stavovském povstání zkonfiskováno. Hrad přešel do vlastnictví císařského sekretáře Gerharda z Questenberka, ale v roce 1648 Bečov přepadl švédský generál Königsmarck, který hrad dobyl a posádku zajal. Při této akci byl hrad značně poškozen.

Foto:KaszankaPL [CC0], Wikimedia

Další zajímavější událost se datuje k roku 1945, kdy byl hrad konfiskován rodu Beaufort-Spontin v rámci Benešových dekretů. Roku 1985 byl v prostoru hradní kaple nalezen a vyzvednut relikviář svatého Maura, který tu byl skryt od roku 1945. Relikviář je nejvýznamnější románskou klenotnickou památkou u nás. Od roku 2002 je relikviář svatého Maura umístěn v nedalekém zámku.

Zámek Bečov nad Teplou

Zámek byl v Bečově vybudován teprve v letech 1750-1753. Postaven byl nedaleko středověkého hradu v místě, kde dříve bývalo předhradí. K vybudování zámku bylo využito raně barokní opevnění, jež navrhl Jan Lacron během třicetileté války a z něhož byla realizována jen malá část v podobě dělostřelecké bašty.

Zámek má dvě patra a nechal ho postavit Dominik Ondřej z Kounic. Architekt barokní budovy využil již zmíněnou baštu pro rozměrnou polygonální věžici a zachoval také renesanční portál předhradí, který využil jakožto vstupní portál zámku. Přístup následně realizoval zděným mostem, jenž nese osm hranolových pilířů. Na mostě se nachází sochy Jana Nepomuckého a jezuitského světce Jana de Gotto, které jsou zhotovené z kamene.

Foto:MartinRehak [CC BY-SA 3.0], Wikimedia

V polygonální věžici se nachází reprezentační sály a zámecká kaple, zatímco zbylá část budovy zámku sloužila k obytným účelům. V průběhu devatenáctého století došlo k přestavení kaple a úpravě ostatních interiérů, čehož se účastnili významní architekti Josef Zítek a Josef Mocker. K zámku přiléhá terasovitá zahrada, jež pochází teprve z druhé poloviny devatenáctého století. Pod terasami se rozkládají rozsáhlá sklepení bývalého pivovaru z osmnáctého století.

Jedinečný soubor historických budov v Bečově nad Teplou se rozhodně vyplatí navštívit. Mezi nejvýznamnější památky patří gotický hrad, renesanční palác a barokní zámek, přičemž řada návštěvníků vyhledává relikviář svatého Maura, který je společně s korunovačními klenoty nejcennější zlatnickou památkou České republiky. Během letních prázdnin je relikviář k vidění každý den kromě pondělí od 9 do 17 hodin.