Hrady se v určité době přestaly hodit do představ šlechty, takže se část z nich přestavěla na mnohem pohodlnější a lépe obyvatelné zámky. Jedním z těchto případů je i hrad Hauenštejn, který byl přestavěný na zámek. Hauenštejn se též označuje jako Horní hrad či Hauenstein. Původně jde o hrad z druhé poloviny třináctého století, který se nachází v osadě Horní Hrad poblíž Stráže nad Ohří v Krušných horách.
Původně byl hrad založen nejspíš ve druhé půlce třináctého století jakožto součást hraničního opevnění. Jisté to však není, protože jako další možnost se uvádí založení hradu prvním doloženým majitelem, kterým byl loketský purkrabí Mikuláš Winkler. Mikuláš však hrad poměrně brzy přenechal klášteru v Doksanech. Doksanský klášter hrad i s panstvím vyměnil s českým králem Janem Lucemburským v roce 1336 za poplužní dvůr ve Velichově. Hrad následně zůstal v majetku krále až do doby Karla IV. Ten hrad převedl na dnes neznámého majitele. Hrad následně ještě několikrát změnil vlastníka a používal se jako zástava. Až v šestnáctém století měl hrad slovutného majitele, kterým byl rod Šliků.
Okolo roku 1600 na hradě udeřil požár, ale Šlikové ho nechali za poměrně velké peníze přestavět z původní gotické podoby na novou renesanční. Dle dochovaných informací tu byl vybudován i pivovar. Ve stejném období byl rozšířen i zámecký sad, hospodářství a byl postaven dřevěný vodovod. Šlikové měli hrad v držení až do roku 1663, kdy ho prodali vévodovi Juliu Jindřichovi Sasko-Lauenburskému.
Hrad od té doby tvořil součást ostrovského panství. Julius Jindřich Sasko-Lauenburský nechal zámek rozšířit a udělal řadu stavebních úprav.
Foto:Jitka Erbenová [CC BY-SA 3.0], Wikimedia
V roce 1689 Hauenštejn zdědila Francizska Sibyla Augusta, čímž zámek přešel do rukou rodu Augustů. Jenže tento rod vymřel roku 1771 po meči a kompletní panství i s hradem přešlo do majetku rodu Hasbursko-lotrinského. V roce 1837 byl hrad prodán Gabriele hraběnce z Buquoy – Longueval. A právě rod Buquoyů držel hrad Hauenštejn až do konce druhé světové války. V průběhu války byl hrad využíván jako středisko nechvalně proslulé mládežnické nacistické organizace Hitlerjugend. Po skončení druhé světové války byl Hauenštejn Buquoyům zabaven a předán do správy československého státu.
Foto:Jitka Erbenová [CC BY-SA 3.0], Wikimedia
Dva roky po válce byl hrad využíván po zrekonstruování jako rekreační středisko jáchymovských dolů. O něco později sídlil na hradě záchytný dětský domov, který tu byl až do roku 1958. Po tomto roce hrad nebyl využíván a chátral. Okresní národní výbor se několikrát rozhodoval pro rekonstrukci hradu, leč nepodařilo se mu najít dostatek financí ani podpory. Po roce 1982 se dokonce začalo uvažovat o demolici a zachování pouze věží k turistickým účelům. To se však naštěstí nestalo.
Po roce 1992 přešel hrad a zámek Hauenštejn pod správu obce Krásný Les. Zastupitelstvo obce hned několikrát hledalo kupce, ale to se dlouho nedařilo. Teprve v letech 1999-2000 hrad a zámek odkoupil současný majitel Pavel Palacký. Od té doby se neustále pracuje na obnově hradu a zámku a jeho využití jakožto kulturně-turistického objektu.
Původní hrad byl přetvořen na zámek v průběhu devatenáctého století. Šlo o dvě zásadní přestavby, které vytvořily prostorný zámek ve stylu anglické novogotiky. K hradu se můžete dostat po dvou cestách. Kratší z nich vede k rekonstruované Zámecké bráně, zatímco druhá z cest ústí na hradním nádvoří. Nad zámkem se na kopci nachází Hornohradská kaple.
Z původního interiéru se dochovala jediná dřevěné lavice, takže pro kapli byly pořízeny nové lavice. Také se zde konají různé výstavy a v interiéru kaple najdete vystavenou dřevěnou sochu svatého Václava. U kaple byla v roce 1971 založena botanická zahrada a arboretum.
Foto:Aloysius [CC BY-SA 3.0 or GFDL], Wikimedia
Horní hrad je v současné době přístupný veřejnosti a nabízí zajímavou možnost, kterak sledovat jeho proměny během rozsáhlé obnovy. Prohlédnout si můžete poměrně velký areál, vystoupat se dá na bergfrítovou věž s výhledem do Doupovských a Krušných hor. Navštívit můžete i hradní hodovnu v gotickém sklepení, zámeckou kapli, galerii či výstavu dřevěných plastik.
Na této stránce používáme soubory cookies. Prohlížením webu souhlasíte s jejich užitím!.
Souhlasím, již toto upozornění nezobrazovat.