Nezlomný
Psal se rok 1938 a při olympijských hrách v Berlíně se mezi běžci objevil i tehdy neznámý Louis Zamperini. Neznámý sprinter, který sice zlatý kov nevyhrál, ale jeho neuvěřitelný výkon (zaběhl rekord posledního kola) zaujmul i samotného Adolfa Hitlera. A právě život tohoto běžce vytvořil jen těžko uvěřitelný příběh, který se stal motivem pro několik knih a zejména pro film Nezlomný, jehož režie se ujala Angelina Jolie.
Filmový příběh Nezlomný vypráví o mladém, talentovaném běžci, který se díky svému talentu dostal až na olympijské hry do Berlína, na nichž svým výkonem uchvátil i samotného Adolfa Hitlera. Následně ovšem přišla válka a Zamperini narukoval do americké armády, konkrétně do té části, která sváděla tuhé boje v jižním Pacifiku proti nepřátelskému Japonsku. Při jedné záchranné akci ovšem spadl bombardér, v němž působil i Zamperini do oceánu a nehodu přežili pouze tři členové.
Zamperini se nenechal zlomit ani v japonském zajetí
Následovalo velice dlouhé období na moři, které trvalo více než měsíc a během něhož musela přeživší posádka bojovat s minimem stravy, vody a samozřejmě také s nejrůznějšími nástrahami nevyzpytatelných vod oceánu. Po 33 dnech zemřel Francis McNamara a Louis Zamperini společně s pilotem bombardéru Russellem Allenem Phillipsem zůstali osamoceni. Až 47. den na moři přišla záchrana, i když v té chvíli ještě ani jeden z dvojice přeživších netušil, že touto událostí teprve začíná peklo. A pro nás hlavní část filmového zpracování…
Američtí zajatci se totiž dostávají do japonského zajetí a po několika dnech strávených vyslýcháním putují do zajateckého tábora, v němž se vězňům dostává opravdu krutého zacházení. Právě zde se Louis Zamperini potkává se svým soupeřem z olympijského běhu, kterého tehdy porazil. K jeho smůle je tento muž velitelem zajateckého tábora a právě na Zamperinim si vybíjí své komplexy z prohraného závodu.
Louis Zamperini tak prožívá peklo v pravém slova smyslu, ale ani to jej uvnitř nezlomí a on stále zůstává silným. Díky tomu se dožije konce války, po níž se vrací domů, kde se mu dostává přivítání hodné hrdiny.
Návrat do Japonska a splnění velkého snu
Po válce Zamperini přijal víru v boha, neboť právě jemu vděčil za to, že se mohl vrátit domů, oženit se a založit rodinu. Jedním z jeho hlavních cílů bylo odpuštění a to i těm, kteří jej několik let věznili a způsobovali mu velké útrapy.
Vydal se proto zpět do Japonska, kde se setkal s mnohými strážci, kterým oznámil, že jim odpustil. Jediný, kdo se se Zamperinim odmítl setkat byl Mutsuhiro Watanabe – účastník olympiády v roce 1936 a velitel zajateckého tábora, který se po válce dlouhá léta skrýval a i díky tomu unikl trestu, jenž by jej jako válečného zločince potkal…
Do Japonska se Zamperini posléze vrátil ještě jednou a to v roce 1998, kdy ve svých 80 letech znovu běžel na olympijských hrách. V Naganu se mu totiž dostalo té pocty, že mohl běžet s hořící pochodní…