Slavný vojevůdce Hannibal

Starověk je plný zajímavých příběhů. Jedním z nich je i ten o kartaginském vojevůdci jménem Hannibal, který se vydal na Řím i se slony. Připomeňme si jeho slavné tažení a přibližme si o něm něco více.

Počátky

Hannibal Barkas se narodil v roce 247 př. n. l. v Kartágu. Jeho otcem byl Hamilkar Barkas, což byl velitel punských vojsk na Sicílii během první punské války. Hannibal byl vzděláván spartským učitelem a filosofem Sosylem. Velkého věhlasu Hannibal dosáhl během druhé punské války. Na jaře roku 218 př. n. l. se vydal za doprovodu mohutného vojska čítajícího kolem sta tisíc mužů směrem na sever. Po překročení řeky Ebro se rozhodl odeslat 40 000 mužů pod vedením vlastního bratra Hasdrubala zpět do Hispánie, která měla být bráněna před očekávaným římským útokem.

Po zdolání Pyrenejí Hannibal dorazil do Galie, kde se však proti němu postavili Keltové, ale nakonec se Hannibalovi povedlo je přesvědčit, aby mu povolili projít přes jejich území. S sebou měl také téměř čtyři desítky válečných slonů. Váleční sloni měla hlavně negativní psychologický efekt na morálku nepřátel. Svých největších úspěchů Hannibal dosáhl bez slonů, jelikož ti do té doby všichni zemřeli.

Přechod Alp

Hannibal obešel vojsko římského konzula Publia Cornelia Scipiona. Ten ho sice pronásledoval, ale brzy toho zanechal, jelikož nevěřil, že by se Hannibalovi podařilo přejít Alpy s tak rozsáhlým vojskem a s těžkopádnými slony. Dodnes není přesně jasná trasa Hannibalova postupu přes Alpy. Hannibal však překvapivě dokázal projít Alpy s početnou armádou tvořenou vojáky z Ibérie a Afriky, kteří nebyli vůbec zvyklí na zdejší podnebí, neměli zajištění zásobování a cestu provedli na začátku zimy. Díky těmto okolnostem se Hannibalovo překročení Alp zařadilo mezi nejpamátnější výkony v celém starověku.

Wikimedia

Kromě špatných klimatických podmínek se Kartaginci museli vypořádat s odporem keltských Allobrogů, kteří obsadili důležité horské průsmyky a zasypávali kartaginský konvoj kameny, šípy a oštěpy. Keltové byli odraženi až po několikadenních bojích. Po patnácti dnech sestoupili Kartaginci koncem listopadu 218 př. n. l. poblíž Turína do údolí řeky Pád. Hannibalův pochod Alpami si vyžádal obrovské ztráty na životech, takže kvůli lavinám, mrazu, hladu či bojům s Kelty zemřelo více než dvacet tisíc mužů. Hannibal tedy po přechodu Alp měl 26 tisíc vojáků.

Mohl napadnout Řím

Na Hannibala a jeho muže sice čekali připravení Římané, přesto dokázal kartaginský vojevůdce dovést své jednotky k řadě památných vítězství. První výhrou byla bitva u Ticina a velmi brzy následovala i výhra u Trebie. Na jaře roku 217 př. n. l. se Hannibal rozhodl nalézt bezpečnou základnu pro své operace více na jihu. Konflikt eskaloval ve velice krvavou bitvu u Trasimenského jezera, kde zahynulo kolem patnácti tisíc Římanů.

Foto: Sailko [GFDL or CC BY-SA 3.0], Wikimedia

Hannibal postupoval jižní Itálií a absolvoval bitvu u Kann kde kartaginské vojsko zničilo početně silnější Římany. Hannibalovi podřízení chtěli okamžitě táhnout na Řím, což Hannibal odmítl. Obsadil kampánskou Capuu, kde strávil zimu, ale zde také začal Hannibalův pád. Římané se rozhodli ve válce pokračovat opotřebovávací strategií, protože si byli vědomi své převahy v počtu vojáků i v zásobování. Postupem času se zhoršovala Hannibalova situace a začal ztrácet půdu. Capua padla do rukou Římanů a Hannibal se v roce 203 př. n. l. vrátil zpět do Kartága, kde měl chránit vlast před nebezpečím v podobě římského vojska Scipia Africana.

V Kartágu však Hannibal podlehl svému nepříteli v bitvě u Zamy a Kartaginci museli přijmout tvrdé podmínky míru. Hannibal se na několik let stáhl do ústraní a obchodoval. Poté se ještě stal politikem a vydal celou řadu reforem. Reformy se však nezamlouvaly aristokracii, které se podařilo Hannibala dostat do vyhnanství, kde také dřívější vojevůdce zemřel.