Sergej Kirov – muž populárnější než Stalin

Ve své době patřil Sergej Kirov k nejoblíbenějším lidem v Sovětském svazu. Ve třicátých letech byl mnohem populárnějším vůdcem než Stalin, což se mu také s největší pravděpodobností stalo osudným.

Mládí a počátek velké kariéry

Sergej Mironovič Kirov se narodil 27. března 1886 v Uržumu. Původní Kirovovo příjmení bylo Kostrikov. Narodil se v chudé vesnici na Urale a poměrně brzy přišel o oba rodiče. V roce 1901 mu bylo poskytnuto stipendium pro studium na průmyslové škole v Kazani. Kirov získal inženýrský diplom, načež se přestěhoval do sibiřského města Tomsk. Postupem času se stal marxistou a také členem ruské sociálně-demokratické strany. Aktivně se zúčastnil revoluce v roce 1905, za což byl uvězněn, ale již po roce byl propuštěn na svobodu.

Velmi rychle po propuštění se připojil k bolševikům, ale byl znovu zatčen a tentokrát už ho neminulo odsouzení na tři roky kvůli obvinění z šíření nelegální literatury. Několikrát byl zadržen i později, až se přesunul na Kavkaz, kde zůstal až do abdikace cara Mikuláše II. Právě v onu dobu si změnil jméno na Kirov, které zvolil jako pseudonym po vzoru dalších revolučních vůdců. Jméno Kirov si vybral podle antického perského vůdce Kýra Velikého. Sám Kirov se stal velitelem bolševického vedení v Astrachani. Po říjnové revoluci 1917 bojoval v občanské válce až do roku 1920.

Foto: Wikimedia

Vražda cestou do práce

V roce 1921 se Kirov stal generálním tajemníkem ázerbájdžánské stranické organizace a velmi loajálně podporoval Josifa Stalina. Za svou podporu byl v roce 1926 odměněn funkcí šéfa leningradského oddělení komunistické strany. Mimo jiné organizoval otrocké práce vězňů na stavbě kanálu z Baltského do Bílého moře. V letech 1932 – 1933 však usiloval o celkové uvolnění režimu. Stavěl se proti represáliím proti opozici a snažil se o vylepšení vztahu stranického vedení vůči tvůrčí inteligenci.

Kirov byl nesmírně populární mezi běžnými lidmi. Na leningradských hřištích si hrál s dětmi, do práce jezdil tramvají a nakupovat chodil do obyčejných obchodů. Prvního prosincového dne roku 1934 však došlo k vraždě Sergeje Kirova, jehož ve Smolném institutu v Leningradu zavraždil Leonid Nikolajev. Atentátník následoval Kirova po chodbě, kde ho zezadu střelil pistolí do krku. Sergej Kirov zemřel ve věku 48 let.

Foto:See page for author, Wikimedia

Kirovova smrt poskytla Stalinovi velmi vhodnou záminku k zahájení velké vnitrostranické čistky. Stalin se snažil za hlavního organizátora Kirovovy vraždy označit Lva Davidoviče Trockého. Žádné podobné spiknutí však s největší pravděpodobností neexistovalo. Vyšetřování dospělo k zatčení a popravě Zinověva, Kameněva a dalších v roce 1936.

Vražda nebyla do současnosti plně objasněna

Do současné doby není Kirovova vražda přesvědčivě objasněna. Existuje řada sporů o vraždě a spekuluje se o tom, že mohla být objednána samotným Stalinem, což však také nebylo prokázáno. Další možností je, že Kirov měl poměr s manželkou Nikolajeva, který se naštval a politika zastřelil. Existuje i teorie, podle níž trpěl Nikolajev duševní chorobu a mohlo jít i o náhodný útok.

Foto:See page for author , Wikimedia

Bez zajímavosti jistě není ani to, že vyšetřování osobně řídil sám Stalin a obklopil se nejbližšími spolupracovníky. Stalin také zamezil účasti dalších osob, které by mohly mít zájem na vyjasnění události. Kirovova vražda odstartovala určitý kult osobnosti, který v zásadě odstartoval sám Stalin, který nechal Kirova pohřbít na nejvyšší státní úrovni a sám nesl rakev s ostatky. Řada měst, ulic i továren byla pojmenována na počest sovětského politika.

Jedno z měst, které bylo pojmenováno po Kirovovi, se nachází na Ukrajině. Od roku 1924 neslo město název Kirovohrad, ale v roce 2015 bylo rozhodnuto o zpětném přejmenování na Jelizavethrad, což je název podle ruské carevny Alžběty I. (rusky Jelizavety). Po Kirovově vraždě v roce 1934 bylo také přejmenováno sovětské město Vjatka na Kirov. Město nese stejný název do současnosti.