Kočkovité šelmy se těší poměrně velkému zájmu široké veřejnosti, nicméně pozornost je směřována hlavně na velké kočky. Ovšem i mezi menšími kočkovitými šelmami najdeme celou řadu pozoruhodných druhů, mezi něž každopádně patří i jaguarundi. O této kočkovité šelmě však jistě mnoho lidí neslyšelo, takže je pravý čas si ji trochu představit.
Kočka podobná lasici
Jaguarundi je zvíře dorůstající délky 55 až 77 centimetrů s ocasem dlouhým 30 až 60 centimetrů. Hmotnost se pohybuje zhruba od čtyř do devíti kilogramů. Zvíře se vyskytuje na jihu Spojených států amerických a v Jižní Americe. Malá, uměle vysazená populace žije na Floridě. Z hlediska tělesných proporcí se jaguarundi podobá spíše lasicovitým šelmám, protože má zaostřený čenich, dlouhé tělo a relativně krátké končetiny.
S jaguarundi se můžeme setkat v různých barevných variacích. Hlavně v lesích žijí černá zvířata, zatímco světle šedohnědou nebo rudou barvu mají zvířata pohybující se v suchých křovinatých oblastech. Jaguarundi loví ve dne, často na zemi a žije v různých prostředích od polosuché křovinaté krajiny po deštné lesy a bažiny. Hlavní kořistí této kočkovité šelmy jsou hlodavci, ptáci, králíci, plazi a bezobratlí.
Latinské pojmenování zvířete zní Herpailurus yagouaroundi. Jaguarundi se někdy řadí do rodu Felis (kočka), nicméně je příbuzná pumě, a proto je k ní správněji řazena do rodu Puma. Někdy se však řadí do zcela specifického rodu Herpailurus. Celkově existuje osm poddruhů jaguarundi, přičemž polovina z nich je zapsána v seznamu CITES 1 a zbytek v CITES 2.
Vzhledem k netradičnímu vzezření se pro jaguarundi vžilo anglické pojmenování „otter cat“, což znamená „vydří kočka“. Setkat se můžete i s označením „weasel cat“, což se překládá jako „kočka-lasice“. Mláďata jsou skvrnitá. Jaguarundi se často vyskytuje v blízkosti vod. Jejich způsob života znemožňuje důkladné zjištění stavu populace, nicméně za ohrožený druh se nepovažuje. Ovšem přirozené životní prostředí jaguarundi je likvidováno člověkem a na řadě míst již bylo toto krásné zvíře vyhubeno.
Kromě období páření žijí jaguarundi samotářským způsobem života. Ovšem populace v tropických oblastech se mohou pářit v podstatě celoročně, ale jinak je doba páření v březnu a v srpnu. Březost trvá zhruba 60 až 75 dní, načež se narodí dvě až čtyři koťata.
Samice mláďata kojí dva měsíce. Mláďata se osamostatní zhruba v deseti měsících. Pohlavní dospělost nastává kolem 22 až 24 měsíců. Jaguarundí kocouři vydávají v blízkosti koček v říji podivné zvuky, které se poměrně podobají ptačímu pískání. Doba dožití je okolo dvaceti roků. Jídelníček si občas zpestřuje i ovocem.
Jaguarundi se dá poměrně dobře ochočit a v dřívějších dobách ho domorodci chovali, aby se zbavili hlodavců. V současné době je jaguarundi chován v některých zoologických zahradách. S jaguarundi se můžeme setkat i ve vybraných českých zoologických zahradách. V listopadu 2015 se v brněnské zoologické zahradě podařilo odchovat dvě mláďata jaguarundi.