Žijí v Kongu stále sauropoidní dinosauři?
Všeobecně se soudí, že dinosauři vyhynuli na konci období druhohor. Na jejich zániku neměl podíl jen obří meteorit ale také rychle se měnící životní prostředí, které proměnilo úrodné bažiny ve vyschlé polopouště téměř všude na světě. Ale existují místa, která se od druhohor téměř vůbec nezměnila. Nemohli by to tedy přežít i dinosauři?
Domorodci v Kongu si už po staletí vyprávějí o záhadném zvířeti s dlouhým krkem a malou hlavou. Díky jeho barvě si ho na dálku můžete splést se slonem, ale ve skutečnosti je mnohem větší. A má dlouhý masitý ocas. Říkají mu mokele mbembe. Stejné zvíře znají i v Gabunu, kde ho nazývají jago-nini nebo amali a ve Středoafrické republice mají pro něj jména hned čtyři. Všechny legendy mu také bez výjimky přisuzují jako oblíbené ovoce plody liány molombo, která hojně roste podél stezek, vyšlapaných tímto zvířetem. Je to jen náhoda, nebo mají všechny tyto příběhy pravdivé jádro?
To je dinosaurus!
Když profesor Mackal v roce 1981 ukázal domorodcům u jezera Telle obrázek sauropoidního dinosaura, měli okamžitě jasno. To je mokele mbembe! Mackalova výprava ale byla jen jednou z mnoha, které se v minulém století do konžských bažin vypravili. Ale ani precizním Japoncům se nepodařilo přivézt z Afriky více než otisky velkých nohou s drápy a pozorování nejasných šedých stínů v pralese. Není se ale čemu divit, vždyť hustý prales navíc spojený s bažinou nikdy nevydává svá tajemství snadno. Stačí si vzpomenout na případ okapi nebo obří pralesního vepře hylošéra.
Záhada Regustersova obratle
V červnu roku 1986 se výprava pod vedením Regusterse vrátila z Konga s nepořízenou, tedy až na tom, že vědcům předala dinosauří obratel (nikoli jeho zkamenělou kopii), jehož stáří několik nezávislých vědeckých laboratoří datovalo do období mezi 9300 – 5 600 lety. Skeptici sice mluví o přítomnosti nějakého mladšího organického nánosu, který datování znehodnotil, ale to by se ve špičkově vybavených laboratořích stát nemělo. Celá kauza je nicméně pro vědeckou obec tak neuvěřitelná, že byla raději odsunuta do pozadí.
Afrika, která se nezměnila
Není to ale jediný důkaz, který naznačuje, že dinosauři mohli přežít i dlouhou dobu po skončení druhohor. Nálezy v americkém pohoří Hell Creek ukazují, že výskyt dinosauřích kostí zde nekončí přesně na iridiové hranici druhohor, ale pokračuje dál, i když postupně ubývá v souvislosti s tím, jak se zhoršovalo v celé oblasti životní prostředí.
V Africe ale k ničemu takovému nedošlo. Močály tu zůstaly nezměněné od doby druhohor (ostatně něco podobného se říká i o džungli a stolových horách v Jižní Americe), takže je docela dobře možné, že tady mohli někteří menší dinosauři přežít až do dnešních dob. A proč ne zrovna nějaký býložravý sauropod, který by zde našel potravy více než dost?
Přežili i krokodýli...
Z učebnic biologie si možná pamatujete, že krokodýli byli současníky dinosaurů. Nejsou to zrovna malá zvířata a přesto je dnes běžně potkáváme. Proč přežili právě oni nebylo dodnes uspokojivě vysvětleno. Ale umíte si představit, že by poslední populace krokodýlů přežila právě jen na nějakém neprostupném území, jakými jsou třeba africké močály? Rázem bychom tu měli legendu o masožravých vodních ještěrkách, které nicnetušícího plavce stáhnou pod hladinu. Z tohoto úhlu pohledu není dinosaurus v rovníkové Africe tak neuvěřitelný, jak by se mohlo na první pohled zdát!