Tropický had křovinář

Někteří lidé hady milují, zatímco jiní je naprosto nemohou vystát. Pokud patříte k těm, co jim pohled na hada nevadí a spíše se na něj rádi podívají, pak si jistě s chutí přečtete tento článek pojednávající o tropickém hadu křovináři.

Chřestýšovitý had

Křovinářů je celá řada druhů. Řadí se mezi zmijovité hady a velice blízkým příbuzným jim je asi všem známý chřestýš. Rodovým jménem křovinář se v češtině označují rody Bothriechis, Bothrops, Bothrocophias, Cerrophidion, Lachesis a Porthidium. Křovináři obecně obývají oblast Jižní a Střední Ameriky a rozdíl od skutečných chřestýšů spočívá v tom, že křovináři nemají vyvinuté chřestidlo na ocase. Až na výjimky patří křovináři mezi nebezpečně jedovaté hady a zpravidla jsou živorodí. K nejznámějším druhům křovinářů patří křovinář ostnitý, žararaka, běloocasý, sametový, aksamitový a němý.

Křovinář ostnitý

K nejzajímavějším hadům z tohoto rodu patří křovinář ostnitý, který má latinské označení Bothriechis schlegelii. Je to had, který dorůstá délky mezi 45-75 centimetry. Tento tropický lesní had patří k několika druhům křovinářů, kteří žijí na stromech. Jako většina stromových druhů má chápavý ocas a poměrně dobré binokulární vidění, ale má také význačné oční „řasy“, jež jsou tvořeny vyčnělými štítky nad očima. Křovinář ostnitý je aktivní v noci, kdy loví kořist, mezi níž patří ještěrky, malé hlodavce a žáby.

Křovinář ostnitý také dovede nehybně ležet u lesních květů a číhat na kolibříky, kteří ke květům přilétají. Zbarvení křovináře ostnitého může být poměrně různorodé od intenzivní oranžově žluté barvy až po šedozelenou. Název ostnitý křovinář v českém názvosloví dostal podle charakteristických výběžků nad očima. Ty mají hlavně maskovací účel kvůli kořisti.

Křovinář němý

Dalším zajímavým zástupcem křovinářů je křovinář němý, kterého zná svět pod latinským pojmenováním Lachesis muta. Ten je o hodně delší než křovinář ostnitý, protože křovinář němý dorůstá délky 2,5 metru, ale maximum je až na 3,6 metrech. Jde o nejdelšího zmijovitého hada na celém světě.

Křovinář němý je jedním z nejjedovatějších, když hodnota jeho mortality dosahuje dvaceti procent, dokonce i když je uštknutý člověk ošetřen. Běžně se však tento druh hada vyhýbá kontaktu s lidmi a raději žije skrytě a na lov se vydává v noci. Také často zůstává stočený a připravený k útoku čeká na svou kořist. Tělo křovináře němého je štíhlé, žluté nebo tříslově žlutohnědé s černými znaky. Samice klade zhruba osm až patnáct vajec a ta následně hlídá až do vylíhnutí mláďat, což rozhodně není u zmijovitých hadů příliš obvyklé chování.

Křovinář sametový

Za zmínku stojí i křovinář sametový (Bothrops atrox), který dorůstá délky jednoho až jednoho a půl metru. Ten též patří k nebezpečným druhům a dá se označit za jeden z nejnebezpečnějších druhů hadů v Jižní Americe. Křovinář sametový dokáže velice rychle zaútočit, má hodně účinný jed a hlavně má tendenci přebývat poblíž lidských usedlostí, což je značně nepříjemné.

Tepločivné jamky mezi okem a nozdrou na každé straně hlavy mu dovolují objevit kořist i ve tmě. Samci mají delší ocas než samice a při rozmnožování společně bojují. Samice může porodit až stovku živých mláďat. Mladí jedinci mají jasně zbarvený konec ocasu a používají ho k přivábení kořisti.

Křovináře si lidé mohou prohlédnout i v některých zoologických zahradách. V České republice křovináři disponuje např. ZOO Plzeň či Praha. Ostatně v Praze se v říjnu 2015 narodilo hned sedm mláďat křovináře ostnitého.