Neobvyklý brouk nosatec žirafí
Hmyz nepatří k úplně nejoblíbenějším druhům zvířat, ale některé druhy hmyzu jsou skutečně nesmírně zajímavé. Již na první pohled asi každého zaujme brouk zvaný nosatec žirafí. A žirafí se skutečně nejmenuje pro nic za nic.
Brouk objevený až v roce 2008
Nosatec žirafí nese latinské pojmenování Trachelophorus giraffa a vypadá hodně netradičně. Navíc se jedná o živočišný druh, který byl objeven až relativně nedávno. Nosatec dostal přízvisko žirafí kvůli své podobnosti právě s oblíbeným savcem.
Nosatec má stejně jako žirafa prodloužený krk. Ovšem brouk na rozdíl od žirafy svůj prodloužený krk nevyužívá k nalezení vysoko položené potravy, ale prodloužený krk mu slouží k boji. Na první pohled nosatec každého zaujme. Vědci ho objevili na překrásném ostrově Madagaskar až v roce 2008. Za tuto relativně krátkou dobu se vědcům podařilo vyzkoumat, že samec nosatce skutečně svůj dlouhý krk používá v boji s ostatními samci o samičky. Z toho vyplývá, že nosatec je dimorfním druhem zvířete, tedy samičky vypadají jinak než samečci. Typickými dimorfními zvířaty jsou například bažanti či kos černý. Sameček má v případě nosatce krk obvykle dvojnásobně až trojnásobně delší než samička. Velká část těla má černou barvu, pouze krovky kryjící křídla jsou výrazně červené.
Svým krkem dokáže řezat listy
Tento zvláštní druh zvířete dosud není zařazen do ochrany jako ohrožený druh a vědci se o stále ještě relativně novém druhu snaží zjistit více informací. Nosatec žirafí se během krátké doby stal zřejmě nejznámějším zástupcem podivuhodného hmyzu na Madagaskaru. Nosatec je stejně jako valná část madagaskarské fauny a flóry endemickým druhem.
Délka krku se u nosatce pohybuje někde okolo dvou a půl centimetru, což ve výsledku tvoří trochu bizarní podívanou. Kromě boje o samičky slouží dlouhý krk také k vyřezávání děr v listech, takže krk je využíván v podstatě jako nůž. Z listů si nosatci následně staví svoje útulná obydlí. Vzhledem ke svojí délce se samečci nosatce žirafího řadí k nejdelším druhům celé čeledi zobonoskovitých, kam biologicky spadají.
Jakmile sameček zvítězí v boji o samičku, připraví jí z listů hnízdo. Oplodněná samička následně pevně zavine list hostitelské rostliny, což bývají velice často stromky z čeledi Melastomataceae, načež do ruličky naklade jedno jediné vajíčko. Ruličku nakonec odstřihne od zbytku listu, čímž je vajíčko připraveno k vylíhnutí.
Nosatec žirafí nám dokazuje, že lidstvo ještě stále nedokázalo objevit všechny živočišné druhy a některé vzácnosti se před námi ukrývají. Na jednu stranu je to možná dobře vzhledem k tomu, jak se lidé často k přírodě chovají. Doufejme, že nosatec bude nadále žít a prosperovat.