Nejlepší rodič hadí říše – kobra královská
I když má mezi svými hadími druhy pověst kanibala, o svá mláďata se kobra královská stará příkladně. Její pečlivá stavba hnízda a příkladná péče o potomstvo je v hadí říši unikátní, žádný z jejích příbuzných to tak dobře neumí. Pro lidi může ale setkání s tímto vynikajícím lovcem znamenat smrt.
S kobrou královskou (Ophiophagus hannah) se můžeme hojně setkat na území Indie a celé jihovýchodní Asie. Její charakteristické černo-žluté zbarvení a úctyhodná délka (největší chycený exemplář měřil 5,58 metru) ji odlišují od všech ostatních místních hadů. Splést si ji můžete jedině s kobrou indickou, která má však na límci charakteristické znamení v podobě brýlí (odtud označení brejlovec).
Obávaný zabiják hadů
Přirozeným prostředím kobry královské jsou husté lesy a horské oblasti jižní Asie. Byla pozorována i nad hranicí 2 000 m.n.m. A pro nejednoho horolezce proto může být setkání s ní nepříjemným překvapením. Ve dne hůře vidí, proto je spíše aktivní v noci. Narazit na ni proto není tak snadné, jak by se mohlo zdát. Navíc je velmi plachá a citlivě reaguje i na sebemenší vibrace, které ji zaženou do úkrytu.
Kobra má ráda také vlhké porosty blízko vodních ploch. Je také velmi dobrým plavcem a do vody umí sklouznout bez jediného šplouchnutí. Prozradí ji jen malé vlnky na hladině. Stejně dobře umí také šplhat, na strom se před ní tedy neschováte.
Kobra královská má na svém jídelníčku hlavně zástupce jiných hadích rodů a to i těch nejjedovatějších, například jiných kober nebo bungarů. Příležitostně si ale pochutná i na velkých varanech nebo ještěrkách. Svou kořist vyhledává pomoci čichu. Pomáhá jí tomu speciální tzv. jacobsonův orgán, který soustřeďuje pachy do ústní dutiny a tím pomáhá kobře lépe analyzovat druh i pravděpodobnou pozici kořisti.
Útok kobry je náhlý a bleskový. Používá při něm hlavně svůj vynikající zrak. Stačí jedno pořádné kousnutí jedovými zuby a oběť je zneškodněna. Pak přijde ta namáhavější část. Zvláště velké hady musí kobra královská ovinout svým tělem a poté je začíná od hlavy pomalu polykat. V závislosti na velikosti kořisti může jít o proces dlouhý několik hodin. V případě potřeby ale vystačí kobře potrava i na několik měsíců.
Jak rychle se umí kobra poradit zhruba se stejně velkým škrtičem krajkou mřížkovanou si můžete prohlédnout na tomto videu.
Jed, který skolí i slona
S výjimkou zmije gabunské dokáže kobra ze svých zubů vypustit nejvíce jedu ze všech hadů, a to i přesto, že její zuby obvykle délkou nepřesahují 15 milimetrů. Vyloučené množství zvládne zabít člověka do 15 minut. Pokud se ale kobra trefí do citlivého konečku chobotu, může se totéž přihodit i velkému indickému slonovi. Umírání je velmi nepříjemné. Jed kobry totiž ochromuje nervový systém. Oběti mají velké bolesti, nemohou zaostřit zrak a nacházejí se ve stavu jakéhosi omámení.
Proto západní turisté tak často žasnou nad zaklínači hadů, kteří svou hru na píšťalu zakončí odvážným políbením kobry na temeno. Pravdou ale je, že většina těchto hadů má vytrhané jedové zuby nebo je před exhibicí jejich jed alespoň odsát.
Nejstarostlivější rodič v říši hadů
Kobry obvykle žijí samotářsky, to se ale v období rozmnožování razantně mění. V lednu vytvářejí kobry páry, které spolu zůstávají až do dubnového stavění hnízda a často ještě déle. Společně pečují o snůšku sněhobílých vajec a často se v její blízkosti zdržují i několik dní po vyklubání mláďat, která chrání před nepřáteli. U hadů jde o chování naprosto unikátní a nebylo pozorováno nikde jinde.
Právě v období péče o hnízdo jsou kobry královské nejnebezpečnější. Svoji vrozenou plachost zachovávají jen do chvíle, kdy se vetřelec příliš přiblíží k hnízdu. Tehdy se kobra nejprve výhrůžně vztyčí. Opravdu velké exempláře se přitom mohou průměrně vzrostlému člověku podívat do očí. V Indii jsou často vyklizeny celé vesnice, když je v jejich blízkosti objeveno čerstvé kobří hnízdo. Někteří obyvatelé dokonce vyprávějí příběhy, ve kterých je rozzuřené kobry pronásledovaly až k domovním dveřím. Tyto historky jsou ale poněkud přehnané.