Šelmy většinou platí za jedny z nejkrásnějších živočichů na celé planetě. Spousta šelem patří do širokého povědomí, nicméně o něco méně toho lidé vědí o šelmě zvané ženetka. Ženetky patří k cibetkovitým šelmám, které jsou však na první pohled díky ocasu a skvrnitému kožichu podobné kočkám.
Jednou z významných ženetek je ženetka tečkovaná, která se latinsky označuje jako Genetta genetta. Tato cibetkovitá šelma má špičatý čenich a pouze částečně zatahovatelné drápy. Šelma váží mezi 1,3-2,3 kilogramu. Ženetka tečkovaná žije hlavně v lesích, křovinatých a skalnatých krajinách, kde se věnuje nočnímu lovu hlodavců a hřadujících ptáků. Nejčastěji se s ženetkou tečkovanou setkáme v Africe, na Blízkém východě, ale najdeme ji i na jihozápadě Evropy. Na evropském kontinentu se ženetka tečkovaná ocitla díky člověku, který je zde uměle vysadil, nebo utekly z chovů.
Ženetky dorůstají obecně střední velikosti, mají delší krk a hlavu, protáhlé tělo a krátké nohy. Stavbou lebky a zubů se přibližují kočkovitým šelmám, jenže mají vysoce vyvinuté vnitřní ucho. Ženetky jsou aktivní v noci, obývají koruny stromů a mají dlouhý ocas. Kromě toho mají vztyčené zužující se boltce. U pohlavních orgánů mají umístěny pachové žlázy, jež produkují olejovitý výměšek, který se v dřívějších dobách používal k výrobě parfémů.
Cibetkovité šelmy se v některých případech chovají v zajetí nejen v zoologických zahradách, ale i u jednotlivých chovatelů. Hlavně druhy jako ovíječi a ženetky jsou zkušenými chovateli dobře zvladatelné. Kromě nich se v zoologických zahradách chovají i fosy a binturongové. Ženetka byla Egypťany a Římany chována jako domácí mazlíček, který měl jednu důležitou pozitivní vlastnost – lovil myši. Ostatně i v současné době se jako mazlík chová – ve Spojených státech amerických a Asii. Ovšem od nejstarších dob se ženetky loví kvůli své kožešině.
Dalším druhem je ženetka skvrnitá, jež se latinsky označuje jako Genetta tigrina. Vyskytuje se v Jižní Africe na jih od 32. rovnoběžky v oblasti od západního mysu po jižní KwaZulu-Natal a v okolí hranic s Lesothem. Dosahuje délky okolo padesáti až šedesáti centimetrů, přičemž ocas je dlouhý od 42 do 54 centimetrů. Typické skvrny po celém těle najdeme v rozmanitých zbarveních ve škále od černé až do rezavě červené barvy. Samotná srst může v horních partiích přecházet do bělavé, šedé nebo bledě žluté.
Ženetky jsou samotářské a páry vytváří většinou jenom během období rozmnožování. Vrhy mláďat byly ve volné přírodě vysledovány v rozmanitých ročních obdobích od února až po listopad, přičemž počty potomků dosahují od jednoho do pěti. Březost trvá sedmdesát dnů. Aktivita je nejvyšší od soumraku do časných ranních hodin. Potrava je v případě ženetky skvrnité poměrně různorodá – požírá vše od malých hlodavců, přes ptáky, plazy až po ovocné plody.
Se ženetkami se můžete setkat i ve vybraných zoologických zahradách na území České republiky. Například ženetku skvrnitou chová liberecká ZOO. Ve Dvoře Králové se dokonce podařilo odchovat mládě ženetky tečkované v roce 2016 a jednalo se o první odchov v této zahradě. V místní zoologické zahradě se ženetky poprvé objevily v 70. a 80. letech, ale vždy šlo jenom o jedno zvíře. Nově se pak ženetky ve Dvoře Králové chovají od roku 2014, kdy však z Polska přijel rovnou pár. Ženetka savanová se chová v Plzni a ženetku tečkovanou najdeme kromě Dvora Králové ještě v Chomutově a na Slovensku v Bojnicích a Bratislavě.
Na této stránce používáme soubory cookies. Prohlížením webu souhlasíte s jejich užitím!.
Souhlasím, již toto upozornění nezobrazovat.