Kahau – opice s obřím nosem
Některé zvířecí druhy vypadají skutečně zvláštně a jedním z těchto druhů je i kahau nosatý. Jak již jeho název napovídá, na první pohled každého pozorovatele zaujme jeho výrazná ozdoba hlavy.
Vynikající plavec
Latinský název kahau nosatého je Nasalis larvatus. Tento druh zvířete pochází z ostrova Borneo v jihovýchodní Asii. Jedná se o opici, která má velice výrazný nos u dospělých samců, kteří kahau proslavili nejvíce. Ovšem kromě nosu má kahau i další méně známé zvláštnosti v anatomii, ekologii a chování. Nejspíše by se dalo očekávat, že kahau se vyskytuje ve vysokých deštných pralesech, jak je tomu ostatně zvykem u ostatních dvanácti druhů bornejských primátů. Výskyt kahau je totiž vázaný na blízkost vody, přičemž nezáleží na tom, zda se jedná o vodu sladkou nebo slanou. Kahau se běžně vyskytuje v porézních mangrovových pralesích, na březích řek a zalesněných bažinách a rašeliništích, kde tráví valnou část doby požíráním a pomalým trávením mladého listí a semen.
Kahau se řadí mezi perfektní plavce a dovedou překonat i ty nejrozsáhlejší bornejské toky. Kahau byl dokonce spatřen i na moři poměrně daleko od pobřeží. Prsty na zadních nohou má dokonce částečně spojené plovací blánou, což je u primátů věc naprosto nezvyklá. Kahau dovede uplavat několik desítek až stovek metrů. Běžné je i potápění. Starší mláďata plavou samostatně, zatímco mladší potomci jsou přichyceni na břichu matky. Ovšem nedá se říci, že by kahau měl koupání v nějaké zvláštní oblibě, ale je to spíše vynuceno okolnostmi. Když má kahau možnost, raději řeku přeskočí, než přeplave. Při nutnosti plavání kahau vybírá místo, kde je řeka nejužší. A proč vlastně kahau tak nerad plave, i když tento způsob překonávání překážek celkem ovládá? Důvod je prozaický – krokodýli. Krokodýl je totiž největší nepřítel kahauů z volné přírody.
Obří nos původně k plavání
Poměrně velkou záhadu představuje skutečnost, že kahau nikdy neopustil svůj domovský ostrov. Dodnes nebylo přesvědčivě zjištěno, proč tomu tak je. Ostatně i nejznámější ozdoba kahau není úplně přesně vysvětlena. Obrovský nos totiž lidně mohl původně vzniknout pro účely plavání. Velký nos totiž ve vodě funguje jako takový menší šnorchl. U samců se však jeho funkce zvrhla ve víru pohlavní selekce. Samice nejspíš v minulosti volily samce k páření podle velikosti nosu. Nos samců se postupem času zvětšoval a nynější velikost už zřejmě ani neslouží původnímu účelu. V současnosti už tedy slouží spíše jako rezonátor pro zvláštně kejhavé a bečivé zvuky, jimiž se dospělí samci poměrně často ozývají.
Jak již bylo zmíněno, většina opičích druhů na Borneu a okolních ostrovech žije v pralesích. Ovšem v některých dobách mladších třetihor a starších čtvrtohor převládaly spíše savany. Postupem času se na Borneu savany nahradily deštnými lesy a obyvatelstvu otevřené krajiny nakonec nezbylo nic jiného než se přizpůsobit nebo zemřít. Právě kahau nosatý se zřejmě přizpůsobil pouze částečně.
V hlubokých deštných pralesích si pravděpodobně dodnes nedokáže najít dostatečné množství potravy, protože tamní lupení nemá příliš vysokou nutriční hodnotu a také mají moc nízký obsah minerálů. Ovšem okolí vod, které kahau obývá, se svým vegetačním složením přibližuje otevřené krajině více než tropický deštný prales.