Jedovaté a barevné žáby pralesničky

Někdy se můžete v případě pralesniček setkat také s označením šípové žáby, což souvisí s faktem, že Indiáni kdysi používali jejich jed na svoje šípy. Existuje celá řada různých pralesniček, takže se na některé podívejme zblízka.

Pralesnička batiková

Velice zajímavým druhem pralesničky je ta s druhovým názvem batiková. Latinsky se tento tvor nazývá Dendrobates auratus. S touto pralesničkou se můžeme setkat na jihu Střední až severozápadě Jižní Ameriky. Dorůstá délky 2,5-6 centimetrů a žije na zemi. Rozmnožuje se v období dešťů a jedná se o místy běžný druh. Pralesnička batiková je zářivě zbarvená a žije v amerických tropech. Náleží do čeledi asi 120 druhů, mezi nimiž je většina nejjedovatějších obojživelníků světa. Jasné barvy pralesničky batikové predátorům signalizují, že je žába velmi jedovatá. Tím pádem může pralesnička poskakovat po zemi, aniž by byla obtěžována.

Zásnuby šípových žab se dějí velmi neobvyklým způsobem, kdy hlavní iniciativa spočívá na samici, která povzbuzuje samce k páření tím, že jej poklepává po hřbetě svýma zadníma nohama. Samice pralesničky batikové poté klade do listové opadanky snůšku 5-13 vajíček, ale vajíčka následně hlídá samec, který tímto způsobem může pečovat i o několik snůšek najednou. Po vylíhnutí pulců je samec přenáší na zádech do malých vodních nádržek ve stromových dutinách. Pralesnička batiková je malá žába se zašpičatělou hlavou, pestře zbarvená, černá se zelenými skvrnami a může se i zlatě lesknout.

Pralesnička drobná

Pralesnička drobná se latinsky nazývá Dendrobates pumilio a vyskytuje se v jižní části Střední Ameriky. Jedná se o místy běžný druh, který žije na zemi a množí se v období dešťů. Dorůstá délky 2-2,5 centimetrů. Pralesnička drobná sice není nejjedovatějším druhem pralesniček, nicméně přesto je silně jedovatá a i ona silně spoléhá na svůj chemický ochranný systém, který ji může ochránit před potížemi. Je velice různě zabarvená. V některých lokalitách je jasně červená, jinde však může být hnědá, modrá či zelená. Samice klade vajíčka po čtyřech až šesti, ale roznáší je jednotlivě do stromových dutin naplněných vodou. Larvy zásobuje během růstu krmnými vajíčky. Tato žába má poměrně krátké končetiny.

Pralesnička obecná

Dalším druhem pralesničky je pralesnička obecná neboli Colostethus inguinalis. Ta dosahuje délky dvou až tří centimetrů a většinou žije pozemním způsobem života. Rozmnožuje se taktéž v období dešťů. Žije na jihu Střední až na severozápadě Jižní Ameriky. Jedná se o žábu malého vzrůstu, jako ostatně platí i u dalších žab druhu rodu Colostethus. Je příbuzná s žábami rodu Dendrobates a vyskytuje se v řadě lokalit společně s nimi. Na rozdíl od nich má však hnědé a černé krycí zbarvení a zásadním rozdílem je skutečnost, že není jedovatá.

Pokud si tyto nesmírně zajímavé a na pohled poutavé žáby chcete prohlédnout v některé zoologické zahradě v České republice, pak máte příležitost. K vidění jsou některé druhy např. v zoologických zahradách v Jihlavě či ve Zlíně.