Galapágy: izolovaný přírodní ráj

Galapágy jsou známé nejen výskytem druhů, které nikde jinde nenajdeme, ale také studiemi Charlese Darwina, který po zkoumání zdejší fauny přišel se svými přelomovými názory ohledně přírodního výběru.

Pár nezbytných údajů

Galápagy (Islas Galápagos), které se nachází v Tichém oceánu, jsou od ekvádorského pobřeží vzdáleny téměř tisíc kilometrů. Souostroví se skládá z devatenácti větších ostrovů (o rozloze větší než 1 km²) a desítek menších ostrůvků.

Galapágy se rozprostírají po obou stranách rovníku. První z ostrovů Galapážského souostroví vznikly tektonickou činností před více než pěti miliony lety. Nejmladší z ostrovů se vlivem sopečné činnosti stále ještě formují.

Něco málo z historie

Galapágy byly objeveny už v roce 1535 biskupem Tomášem z Berlangy při jeho plavbě z Panamy do Peru. Postupně se tato země nikoho stala útočištěm pirátů, kteří se zde ukrývali před španělským loďstvem, na něž útočili kvůli zlatu směřujícímu z kolonií do Evropy. V roce 1832 byly Galapágy připojeny k Ekvádoru. Provincia de Galápagos se dělí na tři kantony: San Cristóbal, Santa Cruz a Isabela. Hustota osídlení je velmi nízká, žije zde kolem třiceti tisíc lidí.

Důkaz přirozeného výběru

Na ostrovech žije množství ojedinělých druhů, nejznámější jsou ještěři prehistorického vzhledu a obrovské suchozemské želvy. Za zmínku stojí i leguáni, tučňáci, kormoráni, mořské želvy nebo lachtani. Právě kvůli nevídané fauně si britská výzkumná expedice vybrala souostroví za cíl své vědecké mise. Výzkumná loď Beagle, na jejíž palubě cestoval i přírodovědec Charles Darwin, přistála na ostrovech v roce 1835. Darwin na základě pozorování ojedinělých živočichů formuloval svou převratnou teorii o přirozeném výběru druhů.

Nezbytná ochrana

Organizace Unesco prohlásila ostrovy Světovým kulturním dědictvím v roce 1979, o šest let později byla oblast vyhlášena i biosférickou rezervací. V roce 2010 byla oblast zařazena na seznam ohrožených míst kvůli narůstajícímu turismu a ohrožení jedinečných druhů.

Turismus však zároveň tvoří hlavní příjem této ekvádorské provincie, ročně ji navštíví několik stovek tisíc turistů, jejichž pohyb se úřady v zájmu ochrany druhů snaží regulovat.