Slimák je živočich, kterého na zahradě rozhodně nevidíme rádi. Žádný záhon s křehkou zeleninou či bylinkami nezůstane jeho nájezdů ušetřen. Na druhou stranu jde o živočicha velmi zajímavého, který se možná v nejbližších letech dostane i na náš jídelníček.
V České republice je označení slimák používáno jako všeobecný název všech nahých plžů. Zahrnuje tedy pod sebou rody Limax(Slimák), Limacus(Slimákovec) i Malacolimax(Plžík). Taxonomicky korektně by se tak ovšem mělo říkat jen živočichům rodu Limax. Jen málokdo však od sebe jednotlivé druhy nahých plžů rozezná. Pro většinu lidí je důležité jen to, kolik jich stihnou posbírat do kyblíku po každém letním deštíku.
Nosy prozradí, kdy je třeba vyhledat úkryt
Každý slimák má nosy hned čtyři, používá totiž pro průzkum svého okolí trochu jiné pořadí smyslů, než byste čekali. Jeho nejdůležitějším orientačním smyslem je čich. Křehké listy rostlin vydávají nezaměnitelnou vůni, kterou dokáže slimák identifikovat i na velkou vzdálenost. Čichové vjemy mu pomáhají zpracovávat hned dva jeho nosy, otočené směrem k zemi. Lahodné rašící výhonky před ním proto nikde neukryjete.
Další dva nosy jsou otočené směrem vzhůru a plní spíše funkci jakýchsi světelných senzorů. Upozorňují slimáka například na pokročilou denní dobu s možným nadměrným teplem, které by ho mohlo vysušit. Mohou ale zareagovat i na náhlé zastínění, které ho donutí stáhnout oční stopky a celkově se schoulit a zmenšit. Tato strategie mu pomáhá ukrýt se před bystrýma očima ptáků a dalších dravců.
Slimák jako nebepečný nepřítel
I slimák byl zařazen mezi obávané invazivní živočichy, kteří si v novém působišti jen těžce hledají přirozené nepřátele a způsobují značné problémy. Plzák španělský(Arion lusitanicus) se původně vyskytoval jen na Pyrenejském poloostrově, ale díky hojnému obchodu se sazenicemi se rozšířil už do celé střední Evropy a dokonce i do USA. Je větší než jeho místní příbuzní (může dorůst i 12 centimetrů) a dokáže se nekontrolovatelně rozmnožit, protože o něj jinak přirození lovci slimáků nemají zájem nebo jsou v místech jeho výskytu téměř vyhubeni. U nás jde například o slepýše křehkého, všechny druhy ropuch nebo kosa obecného. Spolehlivým likvidátorem nejenom plzáků španělských je ale importovaná kachna známá jako indický běžec. Ta ale ve volné přírodě ale přežívá jen těžko a její cílené vysazení by ani nebylo žádoucí, proto si dokáže se slimáky poradit pouze na ohrazeném prostoru našich zahrádek.
Je libo slimáčí kaviár?
Hlemýždi byli ve středověku pokládáni za postní pokrm a ještě dnes je v některých končinách Evropy jejich konzumace velmi oblíbená. Jejich maso má vysoké nutriční hodnoty. Kromě velkého množství bílkovin obsahuje také některé důležité minerální prvky. A slimáčí vajíčka chutnají stejně jako kaviár z ryb. V Bulharsku už vzniklo několik farem, které slimáky cíleně chovají a jejich vajíčka proměňují v kulinářské delikatesy. Takže kdoví, možná bude za pár let slimáčí ragů stejně běžným pokrmem jako třeba vepřo-knedlo-zelo.