Zvířata ve službách války

Čas válečných konfliktů není těžký jenom pro lidi. Utrpení se nevyhýbá ani zvířatům a to zvláště, jsou-li nasazována člověkem do předních linií. A jak se vlastně mohou zvířata ve válce uplatnit?

Hollywoodští režiséři už na téma cvičených zvířat použitých jako zákeřných zabijáků natočili filmů dost a dost. Některé z nich ale nejsou vzdáleny od reality tak, jak by se mohlo na první pohled zdát. Psi se totiž doopravdy do válečné vřavy příliš nehodí, zato delfíni nebo lachtani se osvědčili již mnohokrát.

Zbabělý přítel člověka

S nápadem využití cvičených psů jinak než jako zachránců nebo hledačů těl, přišla jako první sovětská armáda. Její důstojníci se snažili využít poslušnosti dobře vycvičených psů, kterým na záda připevnili brašny s náložemi. Nejdříve rusové zkoušeli odpalování náloží na dálku, ale to se příliš neosvědčilo. V dalších pokusech byly psům připevňovány nálože již odjištěné. Stačilo jediné, vyslat psa ve vhodný čas tak, aby nálož vybuchla přímo u německého tanku nebo jednotky.

Psi se ale tanků báli a často zbaběle utíkali zpět ke svým pánům, takže rozsévali smrt spíše než u nepřítele ve vlastních řadách. Ani při vyhledávání nacistických tanků se psi příliš neosvědčili. Byli totiž zvyklí na pach nafty, ale nepřátelé používali k pohonu svých válečných strojů benzin. Psi se proto často vraceli s nepořízenou. Nakonec byl celý experiment zastaven jako neúspěšný.

Medvědí voják z Íránu

Pokud budete pátrat po zvířecích vojácích 2. světové války, bude stát jméno Wojtek hned na jednom z předních míst. Polský sbor, který byl na cestě ze Sibiře, našel v roce 1942 malé medvědí mládě. Vojáci si nezbedné zvířátko ihned oblíbili a vzali ho s sebou. Udělali z něj svého maskota a ve volných chvílích ho učili různých trikům a cirkusovým kouskům. Medvěd Wojtek díky tomu uměl brzy salutovat nebo přinášet různé věci. Kouřil také cigarety a jeho nejoblíbenějším nápojem bylo, pivo, které za smíchu všech okolostojících zajídal chlebem s medem nebo marmeládou.

Dvoumetrový medvědí bojovník také trénoval s vojáky při zápasech a na bojišti dokázal svým pánům nosit munici nebo proviant. Velmi se přátelil také s dalmatinem, který patřil místnímu britskému styčnému důstojníkovi.

Delfíni jako zachránci i zabijáci

Když v roce 1966 vysadil Mahmoudovi v Suezském zálivu motor a do jeho lodi začalo zatékat, loučil se se životem. Z Rudého moře sem totiž často zavítali žraloci, kteří by neměli s osamoceným trosečníkem slitování. Místo nich se ale za soumraku objevila skupinka delfínů, která ho obklopila a začala postrkovat gumovou matraci, na které se z posledních sil držel, ke vzdálenému břehu.

Takovýchto historek svědčících o vysoké inteligenci delfínů koluje p osvětě mnoho. A právě toho se rozhodla využít americká armáda. V 60. letech se nejdříve rozjel zvláštní výcvikový program, který učil delfíny používat jejich citlivý biologický sonar pro vyhledávání podvodných min nebo nepřátelských potápěčů. Postupně ale začalo být jejich využití mnohem více smrtící. Ve vietnamské válce prý například zabodávali do nepřátel jehly napuštěné smrtící látkou. Postupně začaly s těmito inteligentními savci pracovat i Rusové a nepodložené zprávy o nasazení delfínů-zabijáků pronikly i v souvislosti s válkou v Iráku.

Bleskurychlí lachtani likvidují potápěče

Podmořská akrobacie lachtanů je určitě známá každému milovníkovi přírody. Proč tedy jejich rychlosti a hbitosti nevyužít? Americká armáda k tomuto účelu cvičí lachtany kalifornské. Ti jsou oblíbení především pro svůj vynikající zrak, který jim umožňuje dobře vidět i v těch nejkalnějších vodách. Jejich úkol je jednoduchý. Musí vyhledat nepřátelského potápěče a připnout mu na nohu sponu, která je spojená lanem s americkou lodí. Posádka pak nicnetušícího potápěčem vytáhne nahoru a zajme.

Welšská armáda a její kozel

Zvířecí bojovníci se také mohou občas postarat o pěkný skandál. To v roce 2006 názorně předvedl kozel Billy, který byl maskotem welšské armády. Tento kozel, celým jménem William Windsor, prokázal při slavnostní armádní přehlídce svou nezvladatelnou povahu a začal rohy strkat do jednoho z bubeníků. Tím podle slov odpovědných míst „nevhodným chováním narušil oslavy narozenin britské královny“ a byl tak na čas degradován. Po protestech ochránců zvířat, kteří poukazovali na přirozené chování jiných kozlů, mu ale hodnost byla vrácena. Dnes si Billy užívá zaslouženého důchodu a na jeho místo přišel jiný kozel. Není divu, vždyť podle některých zdrojů slouží tato zvířata welšské armádě už od roku 1775!