Železná lady Margaret Thatcherová

Železná lady Margaret Thatcherová

Ve své době patřila britská premiérka Margaret Thatcherová k nejmocnějším lidem na celém světě. Byla první ženou ve vedení Velké Británie a byla poměrně tvrdou političkou.

Předsedkyně Konzervativců

Margaret Thatcherová se narodila jako Margaret Hilda Robertsová v britském Granthamu dne 13. října 1925. Její otec byl hokynářem a byl aktivní v místní politice, kde působil jako člen liberální strany. Margaret navštěvovala základní školu v Kestevenu a následně studovala Somerville College v Oxfordu. V roce 1944 začala studovat chemii na Oxfordské univerzitě a nějakou dobu pracovala jako chemická laborantka. V pozdější době na Oxfordu vystudovala i práva.


V roce 1951 se provdala za obchodníka Denise Thatchera. O dva roky později se manželům narodila dvojčata – syn Mark a dcera Carol. V roce 1959 se Thatcherová dočkala prvního velkého politického úspěchu, když byla zvolena do Dolní sněmovny. Další velký úspěch Margaret zaznamenala v roce 1970. Byla jmenována ministryní školství ve vládě Edwarda Heatha. Thatcherová se proslavila mimo jiné tím, že zrušila podávání mléka zdarma pro školní děti do jedenácti let, což vyvolalo velké protesty.

Po prohře Konzervativců ve volbách 1974 se stala stínovou ministryní životního prostředí. Velký den přišel 11. února 1975, kdy se po odstoupení Edwarda Heatha stala předsedkyní celé Konzervativní strany.

Předsedkyně vlády VB

Thatcherová v zahraniční politice vystupovala poměrně tvrdě proti Sovětskému svazu, přičemž jeden z jejích projevů jí vynesl v sovětských novinách přezdívku „Železná lady“, která se s ní nesla i nadále. V letech 1978-79 dokázala využít vlnu stávek a rostoucí nezaměstnanosti během vlády Labouristů, takže zvítězila ve volbách v roce 1979.

Dne 4. května 1979 se Margaret Thatcherová stala předsedkyní vlády Spojeného království. Ovšem hned na počátku vlády se dostala do potíží, když musela čelit hladovce přívrženců teroristické organizace IRA, kteří se domáhali statutu politických vězňů pro své kolegy. Thatcherová přebírala vládu v období ekonomické stagnace, takže musela udělat řadu nepopulárních opatření, aby zlepšila finanční situaci země.

V roce 1983 se konaly další volby, které i přes nepopulární kroky Konzervativní strana vyhrála. V rámci druhého volebního období se zaměřila na redukci vlivu v ekonomice a zahájila rozsáhlou privatizaci státem vlastněných podniků. Její kroky v oblasti hospodářské politiky vyvolaly řadu protestů a také to pravděpodobně byla jedna z hlavních příčin jejího politického pádu.

Válka o Falklandy

Výraznou stopu zanechala i válka o Falklandy. Dne 2. dubna 1982 provedla armáda Argentiny invazi na Falklandy, které byly britským zámořským územím, na něž si však Jihoameričané činili nárok již od obsazení Británií z roku 1830. Thatcherová rozhodla, že Velká Británie si to nenechá líbit, a proto vyslala armádu, s čímž Argentinci nepočítali. Po dvou měsících byly boje ukončeny britským vítězstvím.

Volební preference Thatcherové během války stoupaly a umožnily jí překonat nepříznivé vlivy v prvním volebním období. Ve studené válce pak Thatcherová stála jednoznačně za tvrdým protisovětským postojem.

Thatcherová patřila k nejméně populárním ministerským předsedům Velké Británie a její oblíbenost nikdy nepřesáhla padesát procent s jedinou výjimkou – válkou o Falklandy. Nepopularita byla spojena hlavně se škrty ve veřejných výdajích a s ostrým postupem proti odborům.

Thatcherová navštívila v listopadu 1999 Prahu, kde na Žižkově na náměstí Winstona Churchilla odhalila spolu s Václavem Klausem sochu britského státníka Winstona Churchilla. O Thatcherové byl natočen britský životopisný film pojmenovaný Železná lady, kde si hlavní roli zahrála Meryl Streepová. Thatcherová zemřela 8. dubna 2013 na následky mozkové mrtvice v londýnském hotelu Ritz.