Nestává se příliš často, aby kopání studny farmáři skončilo objevem, jehož výjimečnost a rozsah mu nakonec vysloužily označení osmý div světa. Ne příliš často znamená v tomto případě jen jednou.
Když v roce 1974 prováděli rolníci poblíž západočínského města Si-an výkop studny, propadli se znenadání do podivné chodby, v níž se ocitli obklíčeni vojáky, kteří vypadali jako živí. Těžko si lze představit šok, který tehdy zažili. Archeologové okamžitě jámu zasypali, celé místo zapečetili a dlouho zde byl vyhlášen zákaz vstupu… Takto vypráví o tomto unikátním nálezu legenda, ve skutečnosti ale, jak to tak bývá, neprobíhala situace takto dramaticky. Rolníci skutečně kopali studnu a v hloubce asi pěti metrů objevili velké množství keramických úlomků. Po nahlášení nálezu archeologům začala nekonečná práce, která nebyla z více důvodů dosud dokončena. Objevena byla hrobka unikátní konstrukce a nebývalého rozsahu i obsahu. Hrobka císaře Čchin Š'-chuang-ti, prvního císaře dynastie Čchin ze 3. století př. n. l.
Císař Čchin byl významným panovníkem Číny, jako prvnímu se podařilo tento stát sjednotit, zavedl jednotnou měnu, znaky písma a jednotné míry objemu a hmotnosti. Zavedl řadu opatření, sloužících k rozvoji ekonomiky a kultury a na obranu státu před nájezdníky ze severu nechal vybudovat slavnou Velkou čínskou zeď. Tento zdánlivě ideální panovník byl ale krutým diktátorem, který neváhal velmi nevybíravým způsobem zneškodňovat a odstraňovat všechny a všechno, co mu stálo v cestě a odporovalo jakýmkoliv způsobem jeho názorům a požadavkům. Výjimkou nebylo nejen pálení knih, ale také neuvěřitelné pohřbívání učenců zaživa. Císař si potrpěl na rozmařilý způsob života a jeho císařský palác překypoval přepychem.
Není tedy divu, že stejně jako například egyptští faraoni, začal již za doby své vlády budovat hrobku. A ne jen tak ledajakou. Za celou dobu spotřeboval neuvěřitelné množství peněz i lidské síly. Uvádí se, že na vybudování hrobky pracovalo během 38 let celkem 700 000 lidí z celé země. Výsledkem je mauzoleum čítající úctyhodných 46 km čtverečních! Jedná se o nejrozsáhlejší stavbu svého druhu na světě. Císařova hrobka tedy ční nad ostatními po celém světě nejen svými rozměry, ale i stavební konstrukcí a obsahem.
Ačkoli bylo mauzoleum doposud archeologicky prozkoumáno jen asi z jedné čtvrtiny a ani samotná císařova hrobka nebyla ještě odkryta, čísla nalezených předmětů a objektů jsou fascinující. Do současné doby je nalezeno kolem 8000 soch válečníků a 600 koní z terakoty a 125 vozů ze dřeva, v hrobce jsou pohřbeni také budovatelé hrobky a ještě dalších 500 osob doprovázejících zemřelého císaře. Součástí hrobky je jáma s dvěma velkými, malovanými bronzovými vozy císaře a stáj, která znázorňuje chov koní. Vozy tažené koňmi symbolizují poslední cestu Prvního císaře. Ten totiž věřil, že ho po smrti odvezou mraky ke Slunci, aby se stal středem celého vesmíru. Kočáry byly malovány modří, která časem zešedla. Vzory maleb tvořily mraky, draci a ptáci fénixové, doplněné geometrickými ornamenty. Nejznámější a největší je první, 230 metrů dlouhá a 62 metrů široká hala. Zaujímá celkovou plochu 14 260 m2 a stojí tu asi 6000 vojáků s 50 válečnými vozy. Vskutku impozantní pohled.
Nejvýznamnější, nejúžasnější a nejpozoruhodnější součástí hrobky jsou 3 obrovské jámy, ve kterých čeká v pozoru 8000 lučištníků, pěšáků, kušníků, vozatajů, jezdců a generálů sestavených do geometricky přesných regimentů. Vojáci vyrobení z terakotové hlíny mají výšku 170 – 190 cm, což je v případě Číňanů nadživotní velikost. Hmotnost soch se pohybuje od 100 do 300 kg. Vojáci mají pravou výzbroj, vyrobenou ze dřeva a bronzu, ale dřevěné části se pochopitelně vlivem času a okolních podmínek nedochovaly. O to větší pozornost budí bronzové zbraně a výzbroj. Meče se neuvěřitelně lesknou, jako by se na nich naopak zub času vůbec nepodepsal. Fascinující je samotné zpracovaní soch, každá je totiž jiná, unikátní, liší se výrazem ve tváři a pózami. Říká se, že mezi všemi osmi tisíci soch nenajdete dvě stejné.
Typy tváří všech válečníků zobrazují jen 10 z 10 516 znaků čínského písma. Skryté poselství těchto deseti typů tváří v jednoduchém překladu znamená: Pozorně si prohlédni vojáky v chodbách a rozlušti skryté tajemství Slunce a Boha, tajemství, jež sahá až do počátku času. Sochy v sobě ukrývají také mnoho skrytých významů a symboliky – např. poloha rukou, účes nebo výzbroj. Původně byli všichni vojáci malovaní, když ale byly sochy odkryty a dostalo se k nim denní světlo, barva zoxidovala a nenávratně zmizela. I to je jeden z důvodů, proč archeologické práce na odkrývání celého mauzolea zatím nepokračují. Průmyslem znečištěné ovzduší i vlhkost přinášená návštěvníky terakotové sochy narušuje, bylo proto úředně rozhodnuto o zasypání částí výkopů, aby byly sochy zachovány i pro další generace. Většina válečníků terakotové armády tak zůstává pohřbena pod vrstvami hlíny i se svým panovníkem. Hrobka Prvního císaře nebyla odkryta, protože otevřít se ji zatím nikdo neodvážil nejen kvůli obavám o osud pokladů ukrytých uvnitř ale i kvůli lidovým pověstem, podle kterých by narušitele císařova posledního odpočinku mohla postihnout zkáza.
Vzhledem k obrovskému historickému významu byla hrobka Prvního císaře zařazena v roce 1987 na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Turistům jsou zpřístupněny všechny tři dosud odkryté jámy, několik zasklených soch si lze prohlédnout zblízka.
Na této stránce používáme soubory cookies. Prohlížením webu souhlasíte s jejich užitím!.
Souhlasím, již toto upozornění nezobrazovat.