Templáři obviněni z uctívání démona

Templáři se ve středověku dostali do skvělé pozice a stali se velice bohatým rytířským řádem. To však postupem času začalo být nebezpečné, takže bylo rozhodnuto o likvidaci templářského řádu. Jedním ze zásadních obvinění proti templářům bylo nařčení, že uctívají démona jménem Bafomet.

Dějiny templářů

Řád templářů se zformoval jako jeden z nejmocnějších křesťanských středověkých rytířských řádů. Celý název templářů byl Chudí rytíři Krista a Šalamounova chrámu, což se zobecňovalo jako rytíři templu, templářští rytíři nebo jen templáři. Řád byl založen kolem roku 1120 v důsledku první křížové výpravy do Svaté země. Původní úlohou řádu bylo zajištění bezpečnosti pro davy poutníků z Evropy, které putovaly do Jeruzaléma po jeho obsazení. Řád velice brzy zesílil natolik, že se účastnil bitev, čímž se jeho původní poslání změnilo na ochranu celého nově založeného Jeruzalémského království proti okolním nepřátelským muslimům.

Templáři byli vždy vedeni velmistrem. Prvním velmistrem byl Hugues z Payens. Templářům se podařilo nahromadit velký majetek, takže dokonce nastala situace, že když byla finanční nouze, byli to právě templáři, kdo mohli králi Ludvíku VII. půjčit větší finanční obnos. Ve třináctém století templáři podporovali nároky sicilského krále Karla z Anjou na jeruzalémský trůn, čímž si znepřátelili většinu šlechty ve Svaté zemi, která podporovala kyperského krále. Hrady a pozemky templářů se nacházely po celé Evropě a Středním východě. Kromě toho vystupovali i jako významní mezinárodní bankéři a vydělávali na křížových výpravách a obchodování se Svatou zemí.

Konec řádu

Proti templářům od roku 1307 začal vystupovat francouzský král Filip IV. Sličný. Řád uzavřený před okolním světem obklopovala řada tajemství a legend, jichž král využil k obviněním, která byla v řadě případů vznesena neprávem. Templáři byli obviněni z kacířství, neúcty k svátosti oltářní a sodomie. Ráno v pátek 13. října 1307 začalo rozsáhlé zatýkání templářů po celé Francii a templářský majetek byl převzat královými zplnomocněnci. Bylo zatčeno na 5 000 rytířů včetně velmistra Jacquese de Molay. Zatčení templáři byli skoro rok ve vězení, což v kombinaci s použitím útrpného práva zlomilo většinu k přiznání viny. Procesy trvaly několik let a první templáři skončili na hranici v roce 1310.

Tajuplný Bafomet

Bafomet je jméno nejasného původu, ale zato je znám jako modla, kterou měli údajně uctívat templáři. Ovšem i podoba této modly je značně nejasná. Mučení templáři při výsleších popsali Bafometa jako vousatou hlavu děsivého vzezření. Žádná modla však nebyla nalezena a výpovědi templářů se značně lišily. To napomáhá myšlence, že zřejmě žádné modly neexistovaly a že veškeré výpovědi byly z templářů vynuceny pomocí mučících zařízení. V současné době se i většina historiků přiklání k názoru, že se jednalo o vymyšlený proces.

V 19. století však byly konspirační teorie související s templáři poměrně oblíbené, takže se ustálila podoba Bafometa, jak ji nakreslil Eliphas Lévi. Jde o podobu mendéského kozla sabatu, nicméně tato podoba se s popisem templářů neshoduje. V podobě od Léviho vypadá Bafomet jako okřídlená bytost s hlavou kozla, lidským tělem, rukou ženy a rukou muže a rozštěpenými kopyty. Kromě rohů se na hlavě nachází zapálená pochodeň.

Ohledně původu jména existuje řada výkladu. Jeden z nich odkazuje na zkomoleninu jména muslimského proroka Mohameda – starofrancouzsky Mahomet. Další varianta tvrdí, že by mělo jít o spojení řeckých slov bafé a metis, což by znamenalo křest ohněm. Dále se uvažuje o odvození od arabského Abufihamat – Otec porozumění či o zkratce tem.o.h.p.ab (templi omnium hominum pacis abbas – otec (opat) chrámu míru všech lidí), která by byla čtená zprava.

Dosud není jasně vyřešeno, nakolik bylo obvinění z hereze oprávněné a nakolik bylo založeno na skutečných poměrech v řádu. Při mučení se někteří templáři přiznali k homosexuálním praktikám a k existenci tajemství označovaného jako Bafomet. Výpovědi templářů se však značně různily.