Řezník z Kampaly Idi Amin

Afričtí vládci působí často exotickým dojmem a lidé o nich nemají zase tak velký přehled. Jednou z nejvýraznějších osobností dvacátého století pocházející z Afriky se jednoznačně stal Idi Amin, kterému se přezdívalo „řezník z Kampaly“.

K moci díky puči

Idi Amin se narodil v roce 1924 jako Idi Awo-Ongo Angoo a pocházel z malého kmene na severu Ugandy. Žil pouze se svojí matkou a už v dětství spolu s ní odešel do ugandské metropole Kampaly, kde ho Britové po několika letech strávených ve škole naverbovali do koloniální armády. Idi Amin byl během služby hodnocen jako nesmírně poslušný voják. Kromě běžné služby byl oceňován hlavně jako vynikající boxer, když se dokonce dokázal stát mistrem Ugandy v těžké váze.

K vládě nad Ugandou se Idi Amin dostal mezi lety 1971 až 1979. Moc získal díky puči, kdy jako náčelník generálního štábu svrhnul autoritářského prezidenta Miltona Oboteho. Prezidentem se Amin stal přesně 2. února 1971. Lidé Aminův převrat přivítali s velkou dávkou nadšení, nicméně to velice rychle opadlo. Nový vládce země sice slíbil provést nové prezidentské volby, nicméně okamžitě si začal počínat ještě krutěji než bývalý prezident Obote. V roce 1972 se Amin pokusil o ekonomickou obrodu země, kterou chtěl podpořit vyhnáním veškerých asijských přistěhovalců ze země. Do dvou dnů muselo přibližně osmdesát tisíc lidí opustit Ugandu jen s tím, co unesli. Amin posléze rozdělil zbývající majetek a podniky mezi svoje zástupce a očekával, že těm se podaří zemi dostat z tíživé ekonomické situace. Ovšem do roka většina podniků zkrachovala. Později se terčem pro Amina stali běloši a všechny britské podniky byly znárodněny, jenže v tu chvíli začala docházet trpělivost západním spojencům, kteří doposud Amina zásobovali zbraněmi.

Svržen sousední Tanzánií

Idi Amin si počínal jako skutečný diktátor a prohlásil se doživotním prezidentem. Amin zatlačil část bouřící se armády do Tanzánie a mimoděk anektoval část provincie Kagera, což se nelíbilo tanzanské armádě, která Amina svrhla. Amina prohraná válka zlomila, takže 11. dubna 1979 utekl do exilu do Libye, odkud se v pozdější době přesunul do Saúdské Arábie, kde také 16. dubna 2003 zemřel. Z období jeho vlády existuje řada historek. Jedna z nich hovoří o tom, že britské královně Alžbětě telegrafem oznámil, že pokud chce vidět skutečného muže, má přiletět do Kampaly. Existují i ne úplně historicky podložená povídání o Aminovu kanibalismu a o tom, že nechal zavraždit vlastní manželku.

Během Aminovy krutovlády zemřelo kolem tří set tisíc lidí a další tisíce lidí byly mučeny. Amin se ničeho neštítil a mrtvými těly svých politických odpůrců nechal klidně krmit krokodýly. Při vyslovení jména Idi Amin se většině lidí vybaví teror, únosy a paranoidní a sebestředný vládce Ugandy. Právě pro tyto a další skutky se mu přezdívalo „řezník z Kampaly“. Samotný Amin proslul svými vtipnými výroky, které vydával do médií. Také se nechal oslovovat jako „poslední skotský král“ či „dobyvatel britského impéria“. O Aminově hrůzovládě vypovídá i hollywoodský film nazvaný Poslední skotský král, který zachycuje část jeho vlády. Amin přestoupil na islámskou víru, načež začal podporovat různá teroristická uskupení. Jedním z nejvýraznějších okamžiků jeho politické kariéry se stal rok 1976, kdy se stal nejdůležitějším vyjednavačem mezi Izraelem a palestinskými teroristy, kteří unesli letadlo a přistáli s ním na letišti Entebbe.

Kromě výše zmíněných přezdívek se Idi Amin také rád nechával oslovovat jako „Jeho Veličenstvo doživotní prezident, polní maršál al Hadži doktor Idi Amin, pán všeho tvorstva na souši i ve vodě, dobyvatel Britského impéria v celé Africe a především v Ugandě“. To pravděpodobně o jeho charakteru vypovídá mnohé.