Nepohodlný rod Vršovců

V českých dějinách máme několik případů, kdy se celý nepohodlný rod vyvraždil. Asi nejznámější je případ Slavníkovců vyvražděných na Libici, ale zaostávat by neměl ani rod Vršovců, který také doplatil na svůj vliv.

Významný rod

Vršovci byli raně středověkým velmožským rodem, který zažil největší slávu v jedenáctém a na počátku dvanáctého století. Výrazně ovlivňoval dějiny přemyslovského státu. Vršovci se často uvádí jako příklad tzv. rané šlechty. Společně s Vršovci mezi ranou šlechtu patří Těpticové a Municové. Přemyslovci ve Vršovcích oprávněně viděli velké konkurenty, takže se je hned třikrát pokusili vyvraždit. První pokus se udál v roce 1003, druhý v roce 1014, poté si Přemyslovci dali na nějaký čas pokoj a poslední pokus se udál v roce 1108 v obci Vraclav poblíž Vysokého Mýta.

O původu rodu dosud nepanuje shoda. Historici tradičně zastávají názor, že Vršovci patřili k staré pozemkové šlechtě, nicméně vyskytují se i další názory, které tvrdí, že Vršovci byli úřednickou šlechtou. Velice zajímavé je, že o Vršovcích se zmiňuje i slavná Kosmova kronika. Kosmas tvrdí, že Vršovci pomáhali s vyvražděním Slavníkovců na Libici roku 995. Vršovci údajně měli pomáhat při útoku a za odměnu pak získat právě libické hradiště. Někteří historikové toto tvrzení přijali, zatímco jiní s ním polemizují.

Nezabránil vpádu z Polska

Jisté je, že Vršovci zaujímali poměrně silnou pozici ve druhé polovině jedenáctého století, kdy se přední člen rodu jménem Mutina stal pobočníkem a tajemníkem samotného knížete Břetislava II. Roku 1108 dokonce Mutina knížete zastupoval po dobu jeho nepřítomnosti. Jak se pozice Vršovců zlepšovala, začalo se to nelíbit jejich okolí. Za vražedným běsněním na úkor Vršovců stojí kníže Svatopluk, který dokázal nejen, že byl mužem překvapujících rozhodnutí a obratných činů, ale také byl nemilosrdný a možná až krutý.

Vše začalo v době, kdy český kníže provázel v létě 1108 německého krále Jindřicha na výpravě do Uher. Jeho nepřítomnosti využil vypuzený Bořivoj a vtrhl spolu s Poláky do Čech. Ty měli podle Kosmy bránit Vacek a Mutina. Jejich obrana ovšem nebyla dostatečně důsledná, vyklidili pozici u polských hranic a ustoupili. Přesně to vedlo k domněnce, že Mutina je s Poláky nějakým způsobem spolčen. V pramenech se však žádný důkaz o Mutinově zradě nenašel a naopak existují poměrně přesvědčivé stopy toho, že zůstával věrný Svatoplukovým zájmům.

Ukrutné vraždění

Svatopluk si všechny indicie vyložil jako zradu. První část vršovské tragédie se odehrál na hradě Vraclavi. Právě sem svolal Svatopluk po návratu do Čech předáky na shromáždění. A na tomto místě obvinil Mutinu ze zrady. Kníže Vršovcům vytknul i vlastní hříchy a tragédie mohla započít. Na Vraclavi byli povražděni předáci, nicméně davy slibem odměny poháněných vrahů se vydaly napříč celou zemí a jejich zbraním padlo za oběť snad tři tisíce členů rodu Vršovců. Vraždění vyvrcholilo na Libici a smrti neunikli ani Mutinovi synové. Tato událost na řadu desetiletí poskvrnila jméno Přemyslovců.

Po vyvraždění v roce 1108 zůstala z dříve velmi rozsáhlého rodu naživu již jen jedna rodina. Tito zbylí Vršovci však zvládli do konce dvanáctého století získat v podstatě celé své dřívější pozice.