Krvavý vládce Timur Lenk

Krvavý vládce Timur Lenk

Historie nabízí celou řadu zajímavých i krutých příběhů. Jedním z krutých vládců byl i Timur Lenk, kterého můžete znát i pod jménem Tamerlán. Tento turkický válečník dokázal ve čtrnáctém století vytvořit rozsáhlou říši, které vládnul tvrdou rukou.

Kulhavý válečník

Existuje legenda, podle níž se slavný vojevůdce narodil 8. dubna 1336 ve městě Kesh, nicméně je vysoce pravděpodobné, že se jedná skutečně jen o legendu, protože v této době nebylo datum narození zrovna důležitou informací. Jako jisté se z dnešního pohledu jeví, že se Timur narodil někdy v rozmezí let 1320-1330. S velkou pravděpodobností pak bylo místem jeho narození známé uzbecké město Samarkand. Timurovo jméno se často překládá jako Timur Chromý, což zřejmě odkazuje na skutečnost, že výrazně napadal na jednu nohu, což dokázala i ruská expedice antropologa M. Gerasimova, která v roce 1941 otevřela Timurovu hrobku, kde našla kosterní pozůstatky a jejich důkladné zkoumání ukázalo, že Timur měl skutečně jednu nohu kratší než druhou a během svého života musel výrazně kulhat.


Timurův původ zřejmě nebyl nijak významný a pocházel z chudých poměrů. Ovšem v rámci poměrně krátkého období se dokázal prosadit mezi politické a vojenské špičky ve středoasijské čagatajské říši, kde vládli potomci Čingischánova syna Čagataje. Kolem roku 1369 či 1370 Timur svrhnul čagatajského chána, díky čemuž se stal neomezeným vládcem celé říše. Současně se také prohlásil za Čingischánova potomka a následovníka, jelikož se oženil s mongolskou princeznou z rodu Čingischána. Timur přijal titul emíra, aby zvýšil svoji prestiž. Jeho sídlem a střediskem celé Timurovy říše se stalo město Samarkand. Timur byl zřejmě mongolského původu, ale hovořil turkickým jazykem svého kmene.

Velice krutý a výbojný vládce

V následujících letech Timur ze Samarkandu podnikal výbojné výpravy. Timurovy vojenské výpravy však měly odlišný charakter, než jako bylo v minulosti zvykem. Dají se totiž charakterizovat jako vyhlazovací a genocidní. Timur byl totiž natolik krutý, že nechával vyvraždit kromě vojáků i civilní obyvatele, města jeho vojska drancovala a vypalovala. Rozhodl se opřít o mongolskou aristokracii, feudály a muslimské duchovní. V roce 1373 si Timur podmanil Chorézm a v roce 1380 zahájil fenomenální tažení, jehož cílem bylo obnovení staré slávy Čingischánovy říše. V letech 1381-82 se Timurovi podařilo dobýt Chorásán a o tři roky později zase západní Persii. Do roku 1388 se Timur zmocnil i jižní Persie, Gruzie a východní Anatólii a tato území začlenil do své říše. Následně se rozhodl zaútočit na Zlatou hordu, což byl rozsáhlý státní útvar, který vznikl jako součást mongolské veleříše. V letech 1389-95 se Timurovi podařilo Zlatou hordu třikrát za sebou vyplenit, nicméně ke svojí říši ji nikdy nepřipojil. Ovšem svými útoky výrazně přispěl k pádu Zlaté hordy.

Timurovi se podařilo dobýt muslimský stát s centrem v Dillí a vtrhnul i do Sýrie, kde vyplenil Damašek. Podařilo se mu v roce 1401 vyplenit Bagdád, který nechal zničit do základů. Ve východní Anatólii se utkal s vojsky osmanského sultána Bajezída I. Toho porazil a zajal, čímž na určitou dobu pozastavil postup Turků na Byzanc. Timur plánoval i výpravu do Číny, jenže to už se mu uskutečnit nepodařilo, protože v roce 1405 zemřel. Existují odhady, podle nichž během Timurových expanzí zemřelo kolem šestnácti milionů lidí, a historik islámské Asie John Joseph Saunders prohlásil, že až do příchodu Adolfa Hitlera neexistoval v dějinách horší příklad vojenské diktatury.

Po Timurově smrti se jeho rozsáhlá říše rozpadla, i když v některých částech říše se nástupci u moci udrželi. Timur byl pohřben v Samarkandu, z něhož učinil jedno z nejvýznamnějších měst svojí doby. Dodnes se Samarkand řadí k nejkrásnějším městům oblasti.