K čemu potřeboval Hannibal tisíce hadů a škorpiónů?
Proslavil se svým legendárním přechodem přes Alpy během druhé punské války a také velkolepým, i když nakonec neúspěšným tažením proti Římu. Ani poté ale Hannibal nenechal svou geniální mysl spát. Byl mistrem úskoků a lstí a při jedné z nich neváhal využít i jedovatou havěť.
Poté, co musel Hannibal (247 – 183 př. n. l.) opustit Itálii a bránit před Římany své rodné Kartágo, začala jeho vojenská hvězda rychle klesat. Generál Scipion Africanus ho v bitvě u Zamy porazil na lopatky. Hannibal válku přežil, ale brzy musel hledat spásu ve vyhnanství. Nejprve na dvoře krále dynastie seleukovců Antiocha III. a poté v Bithýnii, pod ochranou Prúsia I. Hannibal se chce za poskytnutý azyl náležitě odvděčit a a nabízí mu své služby.
Geniální stratég opět v akci
Otec strategie – přesně tak pojmenoval Hannibala vojenský historik Theodore Ayrault Dodge. A měl pravdu, vždyť i Římané od něho odkoukali celou řadu fíglů a po nich i slavný Napoleon Bonaparte nebo vévoda z Wellingotnu. A při bitvě s pergamskou flotilou se opravdu bylo na co dívat.
Právě s Pergamonem a jeho králem Eumenésem III. byla totiž Bithýnie ve válce. Nejúplnější zprávu nám o tom podává římský spisovatel Cornelius Nepos. Příprava na bitvu je prý velmi podivná. Vojáci jsou nejprve vysláni do okolních kopců s úkolem nachytat zde co nejvíce jedovatých hadů a štírů. Poté je vhazují do velkých amfor s úzkým hrdlem a s mateřskou pečlivostí je ukládají na paluby svých lodí. Rozbít se nesmí ani jediná. Co to má znamenat v té chvíli nikdo netuší.
Úskočný vzkaz pro krále
Čas tajemných amfor ale teprve přijde. Nejprve musí Hannibal zjistit, na které lodi se ukrývá nepřátelský král Eumenés II. Vyšle k němu tedy posla se vzkazem. Bithýnijští zvědové malé plavidlo pečlivě sledují a nicnetušící Pergamoni je tak dovedou přímo ke svému králi.
Právě na jeho loď pak Hannibal i za cenu velkých ztrát soustředí většinu svého loďstva. Necelá hodina stačí k tomu, aby se těžce poškozená velitelská loď stáhla z bojiště. Morálka útočníků zakolísala a přišel čas hadů a štírů. Desítky amfor jsou vhazovány na nepřátelské lodě, kde nejdříve vyvolávají jen smích. Vždyť nevybuchují ani nezalévají paluby hořlavou látkou. Když se však mezi střepy objeví první nevítaní návštěvníci, propuká panika. Vítězství Bithýnijských je pak otázkou chvíle.
Vítězství, které přineslo smrt
Vděku krále Eumenése II. si ale geniální stratég neužívá dlouho. Jeho nevídaná taktika opět přivádí Římany na jeho stopu a malá země si nemůže dovolit odporovat velkému Římskému impériu. Král je tedy nucen Hannibalův úkryt prozradit. Přeje si jen, aby jeho vzácného hosta zajali Římané sami, aby tak neporušil zákon pohostinství.
Římané mu vyhoví, ale není jim dovoleno si radost z triumfu vychutnat. Hannibal zpozoruje jejich příchod a sám pozře jed, který nosí stále u sebe díky dutému prstenu. Dožil se na svou dobu úctyhodných 64 let a zemřel ve stejném roce jako jeho největší soupeř Scipio Africanus, který se mu svou genialitou téměř vyrovnal.