Horlivý antikomunista Joseph McCarthy
Po druhé světové válce se svět rozdělil na komunistickou část, která nenáviděla Spojené státy americké, a USA zase hledalo možnosti, jak se s komunisty vypořádat. I kvůli tomu vznikl hon na komunisty v samotných Spojených státech, který rozpoutal republikánský senátor Joseph McCarthy. Republikánský politik měl pocit, že ve Spojených státech se skrývá velký počet komunistů, špionů a přívrženců Sovětského svazu. McCartyho praktiky rozhodně nebyly ideální a pro jeho postupy se vžil termín mccarthismus.
Kariéra v námořnictvu pomohla ke zvolení
Joseph McCarthy se narodil 14. listopadu 1908 ve Wisconsinu. V roce 1942 se krátce po vstupu Spojených států do druhé světové války dobrovolně přihlásil do United States Marine Corps, i když byl jakožto soudce osvobozen od povinné vojenské služby. McCarthy sloužil jako instruktor vojenské zpravodajské služby pro bombardovací eskadru na Šalamounových ostrovech a v Bougainville. McCarthy si údajně zvolil mariňáky proto, že by mu to později mohlo pomoci v politické kariéře. Námořnictvo McCarthy opouštěl v hodnosti kapitána.
V roce 1947 se mu podařilo porazit Roberta M. La Folletta Jr. a stal se senátorem za stát Wisconsin. Do historie se zapsal jako zuřivý antikomunista – svou hvězdnou kariéru ostatně mohl odstartovat díky atmosféře prosycené studenou válkou, hrozbou jaderného konfliktu a strachem z komunismu. Obrovský zájem okolí si McCarthy vysloužil v roce 1950 ještě jako naprosto bezvýznamný senátor, když na mítinku ve Wheelingu v Západní Virginii prohlásil, že ministerstvo zahraničí je plné komunistů a on sám má v ruce seznam jejich jmen.
Množství lží, falzifikací důkazů a vyhrožování
Komunistů se mělo na ministerstvu zahraničí nacházet více než dvě stě a všichni do jednoho měli být členy Komunistické strany USA. Ihned po McCarthyho obvinění začal ministerstvo zahraničí vyšetřovat zvláštní výbor, který však vyhodnotil, že obvinění se nezakládají na pravdě a McCarthyho tvrzení označil za „podvod a švindl“. Verdikt zvláštního výboru však McCarthyho názor nezměnil a senátor i nadále pokračovat v honu na domnělé komunistické agenty ve vlastních řadách.
Foto:United Press (Library of Congress) [Public domain], Wikimedia
McCarthy vytáhl další obvinění a nová jména, načež spustil tvrdou kampaň za jejich vymýcení. Nutno však dodat, že McCarthyho obvinění byla často nepodložená a senzacechtivá. V podstatě se dopouštěl inkvizičních vyšetřovatelských metod, které měly být údajně v zájmu potlačení komunismu. Samotný Joseph McCarthy i jeho spolupracovníci se dopouštěli řady lží, falšování důkazů, vyhrožování nebo třeba vydírání svědků. Nevybíravá taktika však musela způsobit jediné – McCarthyho pád. Ovšem předtím se přeci jen McCarthymu podařilo zlikvidovat kariéry i pověst řadě poctivých amerických občanů…
Konec šíleného McCarthyho
Spojené státy americké se však dívaly na Sovětský svaz a na komunismus jako na velkou hrozbu, takže řada Američanů McCarthymu uvěřila a nechala se strhnout jeho antikomunistickou hysterií, takže pro ně byl McCarthy v zásadě takový rytíř bojující proti silám temnoty. McCarthy používal nařčení z komunistických sklonů a z neloajálnosti k útokům na mnoho politických činitelů a dalších osob uvnitř i vně americké vlády. Joseph McCarthy postupem času uvěřil, že má neomezenou moc, což se mu v důsledku stalo osudným. Zaslepenost ho dovedla až k útoku na samotný Pentagon.
Foto:Billy Hathorn (National Portrait Gallery, public domain), Wikimedia
Na jaře roku 1954 se jako předseda vládního operačního výboru Senátu pokusil prokázat naprosto absurdní myšlenku, že slabost pro komunisty má i americká vláda. Ještě v prosinci stejného roku Senát schválil rezoluci, jež McCarthyho odsuzovala za chování neslučitelné s tradicí Senátu USA a wisconsinský senátor byl tímto „vyřízený“.
Senátorem sice i nadále zůstal, nicméně čím dál tím více se uchyloval k alkoholu, který se stal jeho osudem, protože zemřel o necelé tři roky později – 2. května 1957 – na cirhózu jater. Některé zdroje však hovoří o akutní hepatitidě jako o příčině úmrtí, kterou měl podpořit McCarthyův alkoholismus.
Výbor pro neamerickou činnost
Specifickou složku honu na komunisty tvořil Výbor pro neamerickou činnost, který se proslavil hlavně činností proti osobám ze zábavního průmyslu, když vytvořil černou listinu herců, scénáristů či režisérů. Každý v Hollywoodu musel zodpovědět otázku, jestli je nebo někdy byl členem Komunistické strany USA. V roce 1947 deset osob odmítlo odpověď a bylo uvězněno – byli známí pod názvem Hollywoodská desítka (Alvah Bessie, Herbert Biberman, Lester Cole, Edward Dmytryk, Dalton Trumbo, Adrian Scott, Samuel Ornitz, Albert Maltz, Ring Lardner Jr. a John Howard Lawson).
Foto:New York World-Telegram and the Sun staff photographer: Kavallines, James, photographer., Wikimedia
S Výborem se však někteří rozhodli spolupracovat a podávali svědectví. Mezi tyto spolupracovníky patřil i významný režisér Elia Kazan. Ovšem v takovéto atmosféře udávání se někteří herci necítili dobře, takže zvolili dobrovolný odchod do zahraničí – za všechny jmenuje například Charlieho Chaplina, jemuž nebyl po pobytu mimo USA pro jeho „neamerickou činnost“ umožněn návrat do Spojených států, takže zakotvil ve Švývarsku.
Foto:P.D Jankens (Fred Chess), Wikimedia
Určitě není bez zajímavosti, že přes veškeré pátrání a útoky Joseph McCarthy nikdy žádného komunistického agenta neodhalil. Během období mccarthismu však byli například za špionáž ve prospěch Sovětského svazu popraveni američtí manželé Julius a Ethel Rosenbergovi. Termín mccarthismus pochází z období dějin USA nazývaného druhá Rudá panika, které probíhalo mezi lety 1950 až 1956. Během mccarthismu bylo propuštěno či odvoláno 11 500 úředníků, zhruba 300 lidí se ocitlo na černé listině Hollywoodu a několik desítek osob zvolilo dobrovolný exil. FBI prověřila více než dva miliony federálních úředníků a o čtyřiceti tisících z nich vedla záznam.