Enfieldský poltergeist
Poltergeist, neboli v doslovném překladu hlučný duch, je příklad paranormálního jevu, který nikdy nebyl vědecky prokázán, a přesto patří mezi nejčastější pozorované projevy jakýchsi nadpozemských sil a mezi časté náměty filmových scénářů a dokumentů. Jak již název napovídá, jedná se hlasité a často fyzicky velmi znatelné projevy ducha v bytech a domech, které jsou podle doložených informací známé již od 12. století. Může se jednat o klepání, dupání, hlasy, kroky, ale i přesunování předmětů, nábytku či levitace. Něco, co reálně neexistuje, ale přesto se to děje, a my se podíváme na jeden z nejznámějších a nejlépe zdokumentovaných případů.
Severní předměstí Londýna Enfield zažilo 31. srpna večer 1977 událost, která se vepsala do dějin paranormálních jevů. Až do půl desáté vše vypadalo na poklidný večer na sklonku léta, ale pak se v domě rozvedené Margaret Hodgson a jejích čtyř dětí začaly dít divy. Když tehdy matka ukládala děti ke spánku, skříň v místnosti se začala po pokoji pohybovat, až zatarasila dveře. S pomocí děti odsunula paní Hodgson skříň zpět, ale ta se vrátila na své místo a odtlačit se již nedala. Vše bylo provázeno podivnými zvuky v podobě klepání a bouchání po celém domě. Za asistence souseda tehdy Margaret zavolala policii. Během jejich návštěvy se nic zvláštního nedělo, takže celá situace vypadala poněkud trapně, ale při jejich odchodu se znenadání začaly posunovat židle kolem kuchyňského stolu. Když se je udivení strážci zákona pokusili vrátit na místo, ani s nimi nehnuli. Vyfotografovali celý dům, sepsali o události zprávu a bezradně odešli.
Situace v domě Hodgsonových se však opakovala a dokonce stupňovala. Docházelo k ohýbání kovových předmětu, praskání žárovek, hračky znenadání vyskakovaly ze země na členy rodiny, nábytek se nekontrolovatelně přemísťoval, jedna z dívek prý údajně levitovala a z jejích úst občas vycházel záhadný mužský hlas, jako by byla duchem posedlá. Z postele ji tajemné síly doslova vyhazovaly a nejednou ji tahaly po schodech dolů. Jindy jim v obývacím pokoji štěkal pes, ačkoli žádného neměli. Tyto události vyvolaly velký zájem médií, která případ využila k natáčení dokumentů, vydání speciálů v novinách apod. Objevili se také odborníci, kteří napsali o domě knihy, jiný však byli značně skeptičtí a dokonce usvědčili děvčata Hodgsonovy z podvodu. Janet byla skrytou kamerou natočena, jak se pokouší ohnout lžičky, jindy byla pozorována jak buší koštětem do stropu. Ačkoli se děvčata přiznala, že se pokoušela ze zájmu médií vytěžit co nejvíce, a často tedy události zveličovala a některé úkazy falšovala, mnoho z těchto nevysvětlitelných věcí se v jejich domě skutečně dělo. Co je tedy ale způsobovalo? Skutečně šlo o ducha? Podle profesora A. R. Owena je možno poltergeist uspokojivě vysvětlit. Dle něj se jedná o velmi silnou neurózu, která může způsobovat až hluk nebo dokonce i pohyb předmětů, tzv. psychokinézou. U těchto děvčat mohla být vyvolána rozvodem rodičů a následnými velkými, jak fyzickými tak mentálními změnami v pubertě.
Jak hodně uspokojivé je toto vysvětlení už záleží na každém z nás, na tom čemu je a není ochoten uvěřit, nebo možná i tím, co sám zažil. Enfieldský případ je totiž sice nejznámější, ale zdaleka ne jediný.