Chilský diktátor Pinochet
Komunisté v historii spáchali řadu zločinů, ale v Chile se také stali obětí řádění diktátora Augusta Pinocheta. Tento pravicový politik stál v čele jihoamerické země téměř dvě desítky let a za oběť jeho režimu padla řada lidí.
Předchozí vláda Salvadora Allendeho
Přesně 11. září 1973 se odehrál útok jednotek chilské armády pod vedením generála Augusta Pinocheta na prezidentský palác. Tento armádní puč nastolil vládu vojenské junty, která Chile následně řídila celých sedmnáct roků. Odpůrci režimu generála Pinocheta museli odejít z veřejného života a byli zatýkáni a mučeni. Na začátku sedmdesátých let se Chile nacházelo v ekonomickém rozvratu, jenž způsobila populistická opatření levicové vlády prezidenta Salvadora Allendeho.
Kvůli znárodňování majetku přicházeli lidé o práci i půdu a na trhu scházely základní suroviny. V zemi byl po vzoru Kuby zaveden přídělový systém a v rámci několika let se zvedla inflace a životní náklady o několik set procent. Pro Chilany to bylo ohromný šok, protože do té doby byli zvyklí žít v ekonomické stabilitě. Chile zachvátila vlna stávek a protivládních demonstrací. Začali stávkovat řemeslníci, podnikatelé, studenti, učitelé, ale stávky se týkaly i dělníků a horníků, kteří původně levicovou Allendeho vládu podporovali.
Pinochet v čele puče
Allendeho vláda zareagovala na nastalou situaci tím, že vyhlásila výjimečný stav a do ulic vyslala vojsko. Prezident jmenoval do čela pozemních vojsk Augusta Pinocheta, což se mu později nevyplatilo. Armáda byla tradičně konzervativní a sílily v ní protivládní tendence. Díky tomu se vytvořila myšlenka vojenského puče, nicméně Pinochet ze začátku nápad na vojenský převrat odmítal. Ovšem na poslední chvíli se k rebelům připojil.
Pinochet se dokázal dostat do čela puče a 11. září armáda pod jeho velením napadla prezidentský palác La Moneda. Při tomto útoku za nejasných okolností zemřel prezident Salvador Allende. Později se ukázalo, že Allende spáchal sebevraždu zastřelením.
Nepřítel komunistů
Při Pinochetově cestě na vrchol sehrál zásadní roli prezident Allende, který Pinocheta postavil do čela chilské armády. Pinocheta do role vůdce předurčovala výborná vojenská kariéra i jeho osobnost. Sám se hlásil k odkazu španělského diktátora Francisca Franca.
Pinochet byl vlastenec a v Allendeho vládě spatřoval přímé ohrožení suverenity Chile. Aby zamezil komunistickému puči, rozhodl se pro vojenský puč. Po celou dobu trvání vojenské diktatury následně vystupoval jako obránce demokracie a nepřítel komunistů. Pinochet po nástupu k moci zavedl cenzuru, rozpustil parlament, pozastavil platnost ústavy a činnost opozičních levicových politických stran.
Ztráta důvěry
Nechvalně proslulá byla tajná policie DINA, jejíž členové si pro své oběti přijížděli v civilním oblečení a v autech, která neměla žádná označení. To mělo příbuzným i svědkům zabránit v jakémkoliv postupu. Několik tisíc Chilanů bylo popraveno nebo zmizelo. Kolem třiceti tisíc lidí bylo uvězněno a mučeno. Řada lidí byla vypovězena ze země. Političtí uprchlíci byli pronásledováni chilskou tajnou policií i mimo svou zemi v rámci tzv. Operace Kondor.
V roce 1978 souhlasilo ve vyhlášeném referendu 75 % voličů s pokračováním Pinocheovy vlády a směřováním státu. Další referendum z roku 1988 však pro Pinocheta nedopadlo dobře, protože ho podpořilo již jen 45 % voličů, ale Pinochet se i přesto pokusil u moci udržet a hledal podporu u armády, ale ta ho nepodpořila, což vyústilo v pořádání vícekandidátské volby v roce 1989. Nově zvolený prezident převzal moc v roce 1990, ale Pinochet zůstal na pozici vrchního velitele armády až do r. 1998.
Pinochet dodnes vzbuzuje řadu rozporuplných emocí, i když už je několik let po smrti. Chilský prezident se narodil 25. listopadu 1915 v chilském Valaraísu a zemřel 10. prosince 2006 ve Vojenské nemocnici v Santiagu de Chile ve věku 91 let.