Bič Boží Attila

Nejmocnějším vládcem hunské říše byl Attila, kterému se přezdívalo Bič Boží. Byl to muž, ze kterého měla svého času velkou obavu každá okolní říše, kam se svými vpády mohl dostat.

Attilův počátek

Vzhledem k Attilovu hunskému původu naprosto není jasné, kdy se narodil. Pocházel z nejvyšších kruhů hunské společnosti a jeho otcem byl náčelník jménem Mundžuk, o němž však neexistují žádné další informace. U moci byli Mundžukovi bratři Rugila a Octar, kteří vládli Hunům do dvacátých let pátého století.  Octar vládnul ve vzájemně výhodném spojeneckém svazku s Římskou říší a vojevůdce Flavius Aetius ho dokonce považoval za svého přítele. Po Octarovi nastoupil Rugila, který též panoval v relativní shodě se Západořímskou říší. Octar i Rugila zemřeli, oba pravděpodobně při válečném tažení.

Po úmrtí Rugily na hunský trůn nastoupili společně Attila a jeho bratr Bleda. Každý z nich si zřejmě nechal pod svou sférou vlivu část kmenů a obdobným způsobem si pravděpodobně chtěli rozdělit i Římskou říši. Jejich dobyvačné plány se projevily už v roce 436, kdy vyvrátili říši Burgundů na Rýně. Ovšem vzhledem k nebezpečí, které od Hunů hrozilo, se někteří jejich spojenci, co se báli násilného sjednocení, vydali na území Římské říše. Tito uprchlíci se stali předmětem hunsko-římských jednání. Attila si s bratrem Bledou nerozuměl a je celkem pravděpodobné, že každý z nich měl jinou matku. Attila také chtěl vládnout pouze sám, a proto sáhl k bratrovraždě někdy okolo roku 445. Tím se mu podařilo sjednotit vládu nad všemi Huny do vlastních rukou.

Chtěl ovládnout celou Evropu

Attila byl velice cílevědomý a plánoval ovládnout Evropu. Kvůli tomu podnikl velké množství nájezdů do Západořímské i Východořímské říše. Na Balkáně, v Galii i na území dnešní Itálie jeho bojovníci drancovali a Attila chtěl získat stálé platby. Na cestě do Galie za Huny zůstávala jenom spálená země a spousta mrtvých lidí. Ovšem v roce 451 jeho invazi do Galie zastavil římský vojevůdce Flavius Aetius se svými spojenci z řad Vizigótů, Burgundů, Franků a dalších národů, které se Huny cítily ohroženy. Rozhodující bitva se udála v červnu na Katalaunských polích, kde Flavius Aetius mohl Attilu rozdrtit, ale příležitosti nevyužil. Attila v roce 452 pokračoval v nájezdech do severní Itálie, kde však vše ukončil mír s papežem Lvem I. V oné době byli Římané bez spojenců v podstatě bezbranní a Attila se rozhodl táhnout na Řím, nicméně v jeho vojsku propukly nakažlivé choroby, což byl pravděpodobně jeden z důvodů, proč Attila s papežem uzavřel mír.

Na Attilovi již byl znát na tehdejší dobu pokročilejší věk a rozhodl se oženit s germánskou dívkou, jež se měla stát jeho sedmnáctou manželkou. Ovšem po svatební noci byl Attila nalezen mrtvý v kaluži krve. Dodnes není přesně známo, co se roku 453 stalo, a existují dvě verze. První hovoří o zavraždění Attily jeho germánskou nevěstou, zatímco druhá, pravděpodobnější, verze hovoří o udušení, když Attilovi v noci začala téct krev z nosu. Jelikož není známé ani přibližné datum narození, zůstává tajemstvím, kolik bylo Attilovi, když zemřel, nicméně odhaduje se mezi 45-50 lety.

Po Attilově úmrtí se začali o vládu nad říší přetahovat jeho synové, což však vyvolalo nevoli mezi podrobenými národy. Protihunská koalice byla úspěšná a Hunové odešli do černomořských stepí.