Abraham Lincoln, prezident, který zemřel v úřadu

Abraham Lincoln je jedním z nejznámějších amerických prezidentů celé historie a dodnes je znám jako prezident, který zemřel při výkonu úřadu. Lincoln byl šestnáctým americkým prezidentem a byl první z řad Republikánské strany, přičemž se proslavil již během americké občanské války, kdy vedl severní státy.

Počátky Lincolnovy politické kariéry

Abraham Lincoln se narodil 12. února 1809 v Hardin County v Kentucky. Mladý Lincoln se o sebe musel postarat již od útlého věku, když od čtrnácti let si vlastními silami vydělával na živobytí. Mezi jeho práce patřila i přeprava zboží po vodě, díky čemuž se v New Orleansu dostal do kontaktu s otroctvím a poznal jeho hrůzy. Během života vystřídal celou řadu povolání a živil se jako lodivod, dřevorubec, voják, lovec, zeměměřič či poštmistr. Jeho vášní bylo samostudium a často se zapojoval i do veřejných debat, kde se ukázal jeho řečnický talent, který také později využil v politice. Získal pověst vzdělaného člověka a jeho obliba začala narůstat, takže se lidé na Lincolna stále častěji obraceli se spory, jež jim pomáhal řešit. 

V roce 1834 Abraham Lincoln uspěl ve volbách do zákonodárného sboru Illinois a své místo si udržel až do roku 1840. Roku 1834 také složil advokátské zkoušky a stal se společníkem v soukromé advokátní kanceláři. V roce 1846 se Lincoln rozhodl kandidovat do federálního Kongresu, kam se mu podařilo dostat. Během svého působení výrazně odmítal veškeré nespravedlivosti a nelíbila se mu ani nadměrná moc v rukách prezidenta. V dalších volbách do Kongresu USA však Lincoln zvolen nebyl, což považoval za konec své politické kariéry a soustředil se na advokátní praxi. V roce 1852 se Lincoln rozhodl k návratu na politickou scénu, když kandidoval na senátora, ale neúspěšně. Ovšem jeho zásadně odmítavý pohled na otrokářství vzbudil pozornost republikánů, k nimž se Lincoln připojil v roce 1856. O dva roky později kandidoval znovu do senátu, leč opět zvolen nebyl.

Foto: Alexander Gardner, Wikimedia

Lincoln se stává prezidentem

V roce 1860 se konaly prezidentské volby ve Spojených státech, do nichž byl ve třetím kole nominován i Abraham Lincoln. Republikáni získali hlasy na svou stranu i vlivem smrti bojovníka za práva otroků Johna Browna. Republikánům se podařilo získat podporu čtyřiceti procent voličů a tím pádem 180 volitelů. Nově zvolený prezident Abraham Lincoln však stál od samého počátku svého funkčního období před hrozbou rozpadu Unie. Veškeré pokusy o vyjednávání s Jihem skončily neúspěchem a situace vyústila v krvavou občanskou válku.

Během občanské války proběhla druhá prezidentská volba za účasti Lincolna, kterou opět vyhrál a volební výsledek byl poměrně jednoznačný. Americká občanská válka skončila 9. dubna 1865 a přinesla téměř milion obětí, což bylo více než tři procenta populace. Dva dny po skončení nejhorší války, která se odehrála na americké půdě, se shromáždily davy lidí před sídlem prezidenta, aby si vyslechly, co Lincoln řekne národu. Lidé očekávali, že prezident odsoudí jižní státy, nicméně to se nestalo a řada lidí byla zděšena, když prezident Lincoln hovořil o sjednocení a obnovení Unie, což si téměř nikdo nedovedl představit. O čtyři dny později se však stalo něco, co se zapsalo do dějin černým písmem.

Foto: Alexander Gardner, Wikimedia

Atentát na prezidenta ve Fordově divadle

Řada lidí nedokázala Lincolnovi odpustit, že se zásadním způsobem zasadil o zrušení otroctví. Jedním z těchto lidí byl i fanatický přívrženec Jihu John Wilkes Booth. Dne 14. dubna 1865 navštívil prezident Abraham Lincoln spolu se svou manželkou slavnostní představení Náš americký bratránek ve Fordově divadle ve Washingtonu, což se mu stalo osudným. Jeden z herců, zmíněný John Wilkes Booth, vtrhl ve 22 hodin do lóže a z těsné blízkosti střelil prezidenta zezadu do hlavy z pistole Derringer.

Výstřel zanikl v hlučném prostředí divadla a útočník ještě bodl nožem do ruky přítomného majora Henryho R. Rathbonea. Lincolnovi se sice dostalo všemožné pomoci lékařů, avšak prezident i přesto následující den po atentátu podlehl zranění. Kromě samotného atentátníka se na zavraždění Lincolna podílelo dalších devět atentátníků, takže šlo o spiknutí přívrženců Jihu, kteří jednali z přesvědčení.

Atentátník na dlouhou dobu neutekl

Po atentátu John Wilkes Booth skočil na divadelní jeviště, přičemž si zlomil nohu. I přes zranění dokázal dobelhat na ulici, kde mu další ze spiklenců přidržel koně, na němž vrah ujel. Několik lidí se sice pokusilo o jeho pronásledování, nicméně to se jim prozatím nepodařilo. Ministr války Edwin Stanton okamžitě vyhlásil rozsáhlou armádní a policejní akci, během níž byly uzavřeny veškeré cesty a mosty vedoucí pryč z Washingtonu. Ovšem Booth se z města vydal pryč na koni po mostu Navy Yard Bridge přes Potomac, který jako jediný nebyl uzavřen.

Za mostem se Booth setkal s dalším ze spiklenců, s nímž pokračoval dále do Marylandu a do Virginie. Cestou se museli ukrývat, protože platila vyhláška o finanční odměně za jejich dopadení. Booth a druhý ze spiklenců Herold byli však přeci jen obklíčeni v kůlně, ale zatímco Herold vyšel ven a vyjednával, Booth zůstal ukrytý. Plukovník Conger se vydal do kůlny, která začala hořet, načež se policistům podařilo vynést tělo muže se smrtelným zraněním, který následně zemřel. Tím skončil život Johna Wilkese Bootha, takže k soudu se vůbec nedostal a naopak se objevily různé spekulace o atentátu na Lincolna.

Foto: By Jeff Kubina [CC BY-SA 2.0], Wikimedia

Šest spiklenců bylo odsouzeno k trestu smrti, jeden z nich zemřel ve vězení a ostatní byli popraveni. V současné době se ve Spojených státech slaví Lincolnovy narozeniny jako národní svátek, aby se připomněla památka prezidenta, který zachránil jednotu amerického národa a bránil i demokracii. Dodnes však nepanuje shoda ohledně toho, zda nebyl atentát na prezidenta spiknutím na vyšších místech, protože se v něm objevuje spousta podezřele vypadajících náhod. Ostatně nejistota panuje i ohledně totožnosti vraha, protože mnozí svědci prohlásili, že jinak poměrně známého Bootha při útoku vůbec nepoznali.