Zřícenina hradu Hukvaldy
Když se řekne místní název Hukvaldy, většina lidí si asi vybaví rodiště světově známého skladatele klasické hudby Leoše Janáčka. Ovšem v Hukvaldech se také nachází velice zajímavá historická památka – zřícenina hradu.
První doložená zmínka ze 13. století
Hukvaldy se nachází v Moravskoslezském kraji a jde o obec, v níž se nachází stejnojmenná zřícenina. Hukvaldy konkrétně najdeme v okrese Frýdek-Místek. V současné době zbyla z původního hradu již jen zřícenina. Přesná doba vzniku hradu bohužel není známa, i když se drahnou dobu spekulovalo o rozpětí mezi lety 1228-1285. Úplně první písemná zmínka o hradu pochází z roku 1285. Název Hukvaldy měl zřejmě pánům z Příbora co nejvíce připomínat dosavadní rodový hrad Hückeswagen.
Roku 1316 Hukvaldy získali olomoučtí kanovníci Dětřich a Jindřich z Fulštejna. O několik let později hrad odkoupil Jindřich z Kytlic, který si hrad nechal šest let. Na dalších třicet let zůstává temná skvrna, protože o majitelích nevíme zhola nic. V roce 1355 vydal papež Inocenc VI. bulu, kde stanovil, že hrad se nesmí do budoucna zastavovat. Biskupství se stalo majitelem hradu definitivně až v roce 1359, kdy Hukvaldy vykoupil Jan Očko z Vlašimi. Olomouckým biskupům hrad věnoval společně s celým panstvím sám císař Karel IV.
Author: Daniel Baránek, license: CC BY-SA 4.0, zdroj: Wikimedia Commons
Celá řada majitelů
Ovšem i přes papežskou bulu byly Hukvaldy zastaveny, k čemuž došlo během tzv. markraběcích válek mezi Joštem a Prokopem, do nichž se zapletl dokonce i sám olomoucký biskup. Roku 1389 tak byl hrad zastaven Joštovi z Volfsberka. Hrad zastavil Mikuláš z Rýzmburka, jelikož ho nedovedl účinně bránit. Nicméně ani Jošt si nevedl o mnoho lépe, takže hrad postoupil Jakubu Ščeněti z Bělin. Na konci čtrnáctého století se novým biskupem stal Jan XI. Mráz a ten hrad zastavil císaři Zikmundu Lucemburskému. V období husitských válek bylo panství postiženo vpády obou znepřátelených stran. Na jaře roku 1422 přes Hukvaldy táhla armáda Zikmunda Korybutoviće a stejný rok zaznamenal přítomnost vojsk polského krále Vladislava.
V roce 1428 byl hrad Janem XII. Železným zastaven opolskému knížeti Bolkovi. Bolek byl nucen s husity uzavřít mír a následně se k nim připojil. V roce 1434 se hradu zmocnili husité, ale ještě v tomtéž roce ho koupil Jan Tovačovský z Cimburka. Hrad měnil majitele i nadále a dostal se do rukou Janu Čapkovi ze Sán, který zde vytvořil své druhé sídlo a podnikal odtud výpady do Rakouska, Uher i Polska. Nechal svůj hrad opevnit a umístil do něj posádku. Po jeho smrti hrad zdědil zeť Jan Talafús z Ostrova. Hrad i nadále střídal celou řadu majitelů.
Největší hradní zřícenina Moravy
Úlohu pevnosti Hukvaldy plnily hlavně za třicetileté války, kdy se nepříteli nepodařilo hrad dobýt. Hrad byl naposledy přestavěn koncem sedmnáctého století a díky výstavbě barokního opevňovacího systému se z něj stala poměrně moderní pevnost. Jenže rychlé změny vojenské techniky podpořily nový způsob boje a vojenský význam hradu upadal. Požár v roce 1762 pak dokonal poslední tečku za slavnou existencí a Hukvaldy již nikdy nebyly v plné síle obnoveny. Nyní jde o významnou kulturní památku. Hukvaldy se označují za největší hradní zříceninu na celé Moravě.
Řada návštěvníků má Hukvaldy spojené s každoročně pořádanými Rytířskými slavnostmi či pravidelnými sobotními a nedělními programy s historickou a folkovou hudbou či poezií. Na místě byla vystavěna vyhlídka, která je na hradním paláci od roku 1993. Z vyhlídky je krásný rozhled na celé pásmo Radhošťských a Moravskoslezských Beskyd. Lákadlem je i obora založená biskupem Prusinovským s daňčí a mufloní zvěří.