Tajemný hrad Svojanov u Svitav

Některé hrady jsou v povědomí lidí více než jiné. Tím méně známým hradem je třeba Svojanov u Svitav. Svojanov je částečná zřícenina, která působí poměrně tajuplným dojmem.

Hrad postaven u Trstenické stezky

Hrad Svojanov je trochu znám díky knize Bohuslava Březovského, která pojednává o dobrodružstvích dětské party, strašidlech a hradních záhadách. Kniha vyšla v roce 1947, takže si jí může pamatovat celá řada čtenářů. A jak je na tom hrad Svojanov se skutečnými záhadami a tajemstvími? Svojanov je opředen celou řadou pověstí.

Hrad byl původně založen, aby ochraňoval důležitou obchodní stezku Trstenickou českého krále Přemysla Otakara II. Trstenická stezka vedla z Litomyšle do Brna. Nachází se v údolí říčky Křetínky, na hranicích historického území Čech a Moravy. V korytu se nachází české granáty, jejichž menší exempláře se dokonce dají ještě dnes najít a nasbírat na přístupové cestě k hradu Svojanov. Ze Svojanova se dostanete do Poličky po 16 kilometrech a po 18 kilometrech dorazíte do Svitav.

Založen Přemyslem Otakarem II.

Historie hradu sahá do třináctého století a podhradí se postupem času změnilo na vesnici. Pojmenování hradu bylo převzato ze sousední vesnice Starý Svojanov, jež obdržela název po ptáčníkovi jménem Svojan. Do hlubokých lesů se kdysi zatoulal sám kníže a daroval Svojanovi celé území poté, co ho ptáčník z hvozdu vyvedl. V obci Svojanov se nachází kostel svatého Petra a Pavla a kostel svatého Mikuláše s kněžištěm ze třináctého století.  Můžete se zde podívat na poměrně bohatou freskovou výzdobou z doby Karla IV. Reálně byl hrad postaven kolem roku 1262 Přemyslem Otakarem II.

Hrad se původně nazýval Fürstenberg. Po králově úmrtí připadl vdově Kunhutě, jež majetek následně odkázala dalšímu manželovi Závišovi z Falkenštejna a synovi Ješkovi. Ovšem Záviš byl v roce 1290 popraven a hrad Svojanov připadl české koruně. Karel IV. navrhl zákoník, podle nějž se jedenáct hradů nesmělo dostat z majetku koruny, a Svojanov mezi ně patřil. Ovšem Karlovo přání nerespektoval jeho syn Zikmund, který dal hrad pánům z Boskovic. Právě ti se pak postarali o vybudování systému pozdně gotického opevnění, kde bylo sedm bašt a dům zbrojnošů.

Postupný úpadek hradu

Po pánech z Boskovic hrad získali Trčkové z Lípy, kteří na hradě udělali nový renesanční palác na původní hradbě. Fasády obsahovaly typická psaníčková sgrafita. V druhé polovině šestnáctého století hrad poškodil požár. Následovaly opravy, ale potom už byl Svojanov využíván spíše jen jako hospodářské středisko panství. Do konce osmnáctého století panství spravovali Zárubové z Hustířan a s nimi spříznění Salmové.

V průběhu devatenáctého století se držitelé hradu poměrně často střídali a areál byl dokonce přeměněn na továrnu na zpracování grafitu. V roce 1842 vypukl další požár a následně také k přestavbě v empírovém stylu. Od roku 1910 získalo hrad město Polička. V roce 1953 sice došlo k zestátnění, ale od roku 1992 patří Svojanov opět Poličce. Po stránce architektury jde o směs gotiky a empíru. Dominantu tvoří válcová věž – hláska. Současná podoba hradu pochází z roku 1842.

Zájemci si na hradě mohou vybrat ze dvou okruhů určených pro veřejnost. Kromě dalšího zjistíte více o životě zdejších majitelů, navštívíte hradní komnaty, raně gotické sklepení s postavami z knihy Bohuslava Březovského a hradní kuchyni. Areál hradu je většinu času volně přístupný a otevřený veřejnosti, ale většinou se uzavírá od poloviny prosince do počátku března. V průběhu roku se zde konají kulturní akce, šermířské slavnosti a divadelní vystoupení.